" Dne 28.6. 1914 byl zastřelen následník rakouského trůnu, arcivévoda František Ferdinand d´Este a jeho manželka Žofie Chotková. I když nešlo o záležitost světového významu, vypukla válka, záminka byla jasná. Dne 28. července téhož roku vyhlásilo Rakousko- Uhersko Srbsku válku, přičemž z již předchozích dnů měli Rakušané slíbenou pomoc od Němců při odplatě za atentát. Jelikož byla Evropa svázána spojeneckými smlouvami, reakce se dostavily velmi brzy. Hned po vyhlášení války Srbsku mobilizovalo Rusko a Francie, načež již 1. srpna 1914 vyhlásilo Německo válku Rusku, o dva dny později i Francii. Dne 4. srpna vstoupili Němci do Belgie a Německo se ocitlo ve válečném stavu s Velkou Británií. Do války pak na základě spojenectví s Německem vstupuje také Turecko. Německo postupovalo na počátku války v souladu s Schlieffenovým plánem bleskové války, jenž však brzy ztroskotal. Tento plán počítal s pomalou mobilizací Ruska, cílem pak bylo obklíčit francouzská vojska a zničit je. Po zdecimování Francie pak chtěli Němci zničit Rusko.
Válka se odehrávala na několika těžištích, v souvislosti s bitvou u Verdunu je pro mou práci stěžejní západní německá fronta, kde docházelo k nejkrvavějším a nejsilnějším bojům.
Němci postupovali Belgií velice rychle, již 20. srpna dobyli Brusel, dále pak útočili na Anverpy. Vznikla tak asi 260 kilometrů dlouhá fronta mezi řekami Šeldou a Moselou, zde se pak odehrály bitvy mezi 21. a 25. srpnem. Byly to bitvy v oblasti Arden a Argonska, kde se střetla 3. a 4. francouzská armáda s 4. a 5. německou armádou, v bojích u Dinantu a Charleroi se pak střetla 2. a 3. německá armáda s 5. francouzskou. Operace u Monsu pak znamenala střet 1. německé armády a armádou anglickou. Všechny tyto operace přinesly Francouzům a Britům prohru. Francouzská vojska pak pod vedením generála Joffreyho ustupují, čímž vznikl široký oblouk francouzských vojsk od Verdunu až po Paříž. Strategické chyby generála německých generálů Moltkeho a von Klucka pak umožnily Francouzům jistý prostor pro zastavení ústupu a reorganizaci. Generál von Kluck zběsile táhl na Paříž. Jeho rychlým postupem vznikla mezera mezi německými armádami, von Kluck se musel zastavit a vrátit za účelem opětovného spojení. Zmatky v armádě tedy pomalu ale jistě předznamenávaly trhlinu v německém Schieflově plánu bleskové války. Francie se zachraňuje v bitvě na Marně, jež vypukla 6. září a trvala 4 dny. Němci jsou zatlačení za Marnu a ,,Blitzkrieg" je vážně raněn. Vzápětí vzniká druhá trhlina v plánu bleskové války, neboť Rusko zaútočilo dříve, než se čekalo.
Po tomto prvním velkém střetnutí na západní frontě si byly obě strany vědomi toho, že je třeba obejít nepřítelovo křídlo. Učinit takto z jihu bylo vyloučeno zejména kvůli Alpám a Švýcarsku, bylo tak tedy učiněno severní cestou. Na konci roku 1914 pak stojí obě dvě obrovské armády proti sobě. Nastala patová situace a vojska se začala ,,zakopávat".
Ještě před koncem roku 1914 byl odvolán německý generál Moltke a byl nahrazen generálem Falkenhaynem, jehož jméno je také neodmyslitelně spjato s městem Verdun.
Rok 1915 znamenal pro Němce, co se týče západní fronty, spíše defenzivní způsob boje. Francouzi a Britové se snažili aspoň vytlačit Němce z Francie.
Následující rok, rok 1916, je v souvislosti se západní frontou spjat s do té doby největšími bitvami v dějinách a s obrovským množstvím padlých vojáků. Již v prosinci 1915 se spojenci na konferenci v Chantilly dohodli, že následující rok podniknou velkou letní ofenzívu na řece Sommě, která by měla začít 1. července. V téže době pak Němci plánovali útok na Verdun."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ