1.

Úvod

2.	Česká Republika

3.

Polsko

4.

Maďarsko

5.

Slovinsko

6.

Estonsko

7.

Kypr

8.

Závěr

"Slovinsko
Slovinsko je nejbohatší z postkomunistických států Evropy a mělo by mít patrně nejméně problémů s adaptací na život v Evropské Unii. Je to přinejmenším stejně prosperující země jako nynější členové Řecko a Portugalsko a po vyhlášení nezávislosti v roce 1991 se těší relativní politické stabilitě a trvalému ekonomickému růstu.
V tomto malém alpském státě (20 256 km2) žijí téměř dva miliony obyvatel. HDP na obyvatele činil v loňském roce něco přes 10000 USD, což představuje 59% evropského průměru. Tempo ekonomického růstu dosáhlo loni úrovně 3%. Nepříznivě ale vyhlíží ukazatel nezaměstnanosti, ta loni překročila 14%. V zemědělství je zaměstnáno okolo 11%, v průmyslu kolem 43% a ve službách zbývajících 46% lidí. Slovinská ekonomika patří mezi otevřené ekonomiky, export se na celkovém HDP podílí 56% a import dosahuje úrovně 57% ročního HDP. Hlavními obchodními partnery Slovinska jsou země OECD, ale především EU, která se na celkovém zahraničním obchodu Slovinska loni podílela 65,5%. Platební bilance Slovinska je vyrovnaná.
Hlavní přednosti Slovinska jsou dvě: je to země poměrně malá a bohatá. Ale již pouhé přidružení dlouho blokovala Itálie kvůli majetkovým nárokům repatriantů z let po druhé světové válce. Experti často srovnávají Slovinsko v mnoha ohledech s Rakouskem. Země má z hlediska maastrichtských kritérií měnové stability lepší parametry než Řecko, takže by se mohlo stát, že se euro bude používat v Lublani dříve než v Athénách. Rakousko a Itálie mají navíc výrazný bezpečnostní zájem na rozšíření zóny stability směrem ke konfliktnímu Balkánu, což je důležitější tím více, že summit NATO v Madridu rozhodl odložit přijetí Slovinska do Aliance.
Největší nedostatky zjistil Brusel v harmonizaci slovinského práva s právem unijním. Opatrnost prognostiků vzbuzuje také tamní vysoká inflace, ale i neúměrná míra zdanění ve srovnání se standardy EU. Proti ostatním kandidátům je zde i vysoká nezaměstnanost, což způsobují vysoké mzdy.
Většina státních průmyslových podniků a obchodních společností byla od roku 1994 prodána, vláda však ještě musí privatizovat klíčové monopolní sektory, jako jsou telekomunikace, banky a pojišťovací společnosti. Naléhavě je rovněž třeba reformovat nákladný státní penzijní systém, aby se ulevilo státní pokladně.
Navzdory těmto problémům jsou celkové šance Slovinska na brzké přijetí do Evropské Unie poměrně vysoké.

Estonsko
Estonsko se liší od ostatních postkomunistických zemí patřících do první skupiny kandidátů na vstup do EU. Je to republika nejmenší (co se týče počtu obyvatel) a také jediná, která patřila k bývalému Sovětskému svazu. Estonsko bylo zařazeno do seznamu prvních kandidátů zjevně jako zástupce všech tří pobaltských zemí. Země má těsné vazby na Finsko podmíněné i jazykovou blízkostí."

Pozor na aktuálnost některých uvedených informací.