1.Úvod

2.	Základní kritéria procesu transformace okresního úřadů

3.	Zevrubná analýza výchozího a současného stavu

3.Transfer pracovníků okresních úřadů do nové struktury obcí třetího typu

3.1	Výchozí stav na okresních úřadech

3.2	Výchozí stav na obecních úřadech s rozšířenými pravomocemi

3.3	Cíl transferu pracovníků

4.	Problémy spojené s transferem zaměstnanců a majetku státu na obce třetího typu

5	Reforma veřejné správy z pohledu člena zastupitelstva obce třetího typu

1. Základní právní normy jako jsou zákon o obcích č.128/2000 Sb. , zákon č.147/2000 Sb. o okresních úřadech a zákon 129/2000 Sb. o krajích jsou pouze obecné a částečně speciální právní normy, které nijak nedefinují podstatu přenosu kompetencí na obecní úřady třetího typu a krajské úřady .
2. V podstatě nikdy nebyl přesně definován účel a cíl reformy ani účelová funkce nově vznikajících obcí třetího typu a cíle kterých mělo být transformací dosaženo
Tato skutečnost se stala příčinou nepochopení celého procesu, nedůvěry v jeho účel mnohdy jeho apriorního odmítání, což ve většině případů přetrvalo až do dnešních dnů. Tato skutečnost se negativně promítá do jakosti nově nastavovaného systému a současně došlo k velkým časovým ztrátám spojeným s transformací veřejné a státní správy

3. Pracovníci obcí a jejich tajemníci, kteří na transformaci pracovali neměli k dispozici ucelenou metodiku řešení procesu transformace, což bylo a je příčinou
- pracného hledání cest, stejných principů práce a metod řešení procesu transformace v každé obci a okrese
- nejednotného postupu řešení s vynaložením neúměrně vysoké pracovní a duševní energie
- vysoké pracnosti, nízké efektivity práce a prohlubování časového deficitu ve kterém se pracovníci na okresech a obcích pohybují
 nervozity, která se negativně promítla do kvality práce a konečné jakosti produktu – konečné kvality procesu reformy veřejné správy.

4. Pracovníkům okresních, krajských i obecních úřadů nejsou v převážné míře známy efektivní nástroje řešení organizačních a řídících problémů spojených s reformou, čímž se vytrácí racionalita celého procesu.
5. Zákon o obcích byl schválen před více než dvěma lety (12. dubna 2000) z čehož vyplývá /i přes jeho rozsáhlou novelizaci/, že
- porovnáním se současným stavem, je zřejmé že proces transformace byl zpožděn řádově o jeden rok. To je mimo jiné potvrzeno skutečností, že řada obcí je velmi problematicky schopna v předepsaném časovém limitu zabezpečit všestrannou funkčnost např. odborů dopravy, životního prostředí, regionálního rozvoje, školství a občansko-správních agend
- na všech úrovních veřejné a státní správy je nutno přijímat mimořádná opatření, aby transformace mohla být ukončena do 31. prosince letošního roku
- byla a je s tím spojena značná nervozita pracovníků na úrovni obcí i okresů což generuje další chyby, které nepřispívají k dosažení optimálního řešení transformace.

6. Základní právní norma týkající se reformy veřejné správy – zákon č.320/2002 Sb.
o změně některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, v podstatě okrajově řeší největší problémy transformace okresních úřadů, zejména pak
- vysoce problematickou delimitaci pracovníků okresních úřadů na orgány samosprávy a
státní správy v souvislosti s transformací okresních úřadů
- výrazný nesoulad citované právní normy se zákonem č.219/2000 Sb. o majetku ČR v souvislosti s delimitací movitého majetku na obce
- přenos značné míry finančních nákladů spojených s výkonem státní správy ze státu na obce třetího typu a krajské samosprávy"

Seminární práce z předmětu Veřejná správa, Vysoká škola finanční a správní Most - obor veřejná správa.
Práce je spíše konstruktivní kritikou dané reformy než jejím popisem.