"PSYCHOLOGIE
– ZÁKLADNÍ POJMY
Psychologie je spoleãenská vûda zab˘vající se lidsk
˘m chováním a proÏíváním. Zkoumá du‰evní jevy
(psychiku), jak pÛsobí v Ïivotû ãlovûka, jak se v prÛbûhu
jeho Ïivota utváfiejí a vyvíjejí.
Psychika zahrnuje proÏívání, zabezpeãuje ãlovûku orientaci
v prostoru a ãase a ovlivÀuje regulaci jeho
chování a jednání.
Chování je ve‰kerá ãinnost ãlovûka - fyzická, fyziologická
a psychická - kterou ãlovûk projevuje navenek.
Hlavní projevy lidského chování jsou jednání,
fieã a v˘raz.
ProÏívání jsou vnitfiní záÏitky, které vznikají pfii psychické
ãinnosti a ãlovûk si je sám v rámci svého du-
‰evního Ïivota uvûdomuje. V proÏívání ãlovûk odráÏí
vnûj‰í svût. Odli‰uje v nûm sebe, uvûdomuje si v
nûm své postavení v ãase, svÛj Ïivotní ãas a své postavení
ve spoleãnosti. ProÏívání je mnohem bohat-
‰í neÏ vnûj‰í chování a druh˘mi lidmi ho nelze pozorovat.
U proÏívání rozli‰ujeme tfii stránky:
• poznávací stránka - pfiijímání podnûtÛ smysly a jejich
zpracování
• citová stránka - to, co poznáváme nebo dûláme, je
nám libé ãi nelibé
• snahová stránka - nûco chceme, jednáme, dosahujeme
cílÛ
Mezi úkoly psychologie patfií poznávání lidí (jejich
du‰evních vlastností), pÛsobení na lidi (v˘chova, léãení,
vedení lidí), uspofiádání vûcí a podmínek, v nichÏ
lidé Ïijí (konstrukce strojÛ, nástrojÛ, pracovního
prostfiedí, bytu...).
V¯VOJ PSYCHOLOGIE
P¤EDVùDECKÉ OBDOBÍ
V antice se v rámci fiecké kultury dostávalo do popfiedí
také téma du‰e = psyché (PLATÓN, ARISTOTELES):
• oÏivující princip - v tûle, tûlo, dech, pfievtûlování, oãi‰
Èování
• podstata bytosti - dává lidskému Ïivotu smysl; nutnost
péãe o du‰i; Ïít v dobru a pravdû; zlo, leÏ - Ïivot
pozb˘vá smysl
Ve stfiedovûku je du‰e spjata s náboÏenstvím.
AUGUSTINUS AURELIUS se zam˘‰lí nad ãlovûkem,
cíl teologie vidí v poznání du‰e a Boha.
TOMÁ· AKVINSK¯ zdÛrazÀuje vedle víry i rozumové
chápání.
Druh˘m pojmem je vûdomí.
RENÉ DESCARTES (17. st.) pojem du‰e doplÀuje vûdomím.
Zkoumá vûdomé my‰lenkové procesy. „Cogito,
ergo sum.“ - „Myslím, tedy jsem.“
JOHN LOCKE definuje elementy vûdomí.
LEIBNIZ zahrnuje do psychiky nevûdomí (podvûdomí
= v‰echny du‰. obsahy, které jsou v daném okamÏiku
mimo vûdomí jedince).
VùDECKÉ OBDOBÍ
Poãátky vûdecké psychologie spadají do druhé poloviny
19. století, kdy byla zaloÏena na univerzitû v Lipsku
první psychologická laboratofi.
SMùRY PSYCHOLOGIE
1. EXPERIMENTÁLNÍ PSYCHOLOGIE
Za zakladatele je povaÏován Nûmec W. WUNDT
(1832-1920), kter˘ v r. 1879 zaloÏil v Lipsku první
psychologickou experimentální laboratofi. Pfiedmûtem
psychologie byla pro nûj bezprostfiední zku‰enost,
kterou lze analyzovat na psychologické elementy
a urãovat spojení mezi nimi. Studoval vztah
mezi dráÏdûním smyslov˘ch orgánÛ fyzikálními podnûty
a zku‰eností (pocity, proÏitky), která následovala.
UÏívá metody experimentu.
E. H. WEBER (1795-1878) a G. T. FECHNER (1801-
1887) byli dal‰ími nûmeck˘mi psychology, ktefií se
snaÏili o experimentování v psychologii, inspirováni
fyzikou a fyziologií, je‰tû pfied WUNDTEM.
Velk˘m experimentátorem v oblasti pamûti byl nûmeck
˘ psycholog H. EBBINGHAUSE (1850-1909). Známá
je jeho kfiivka zapomínání.
2. BEHAVIORÁLNÍ (ANGL. BEHAVIOUR = CHOVÁNÍ)
Tento smûr vznikl v USA a zakladatelem byl J. B.
WATSON (1878-1958). pfiedmûtem psychologie je
podle tohoto smûru vnûj‰í projev lidského ãlovûka. V
poãátcích byl kladen dÛraz na tzv. S - R schéma (stimul,
podnût - response, reakce). Chování bylo vysvûtlováno
jako sled nauãen˘ch odpovûdí, které
jsou viditelné a zkoumání pfiístupné. Behavioristé
povaÏovali proÏívání za nepfiístupné (naz˘vali jej
ãernou schránkou).
E. CH. TOLMAN (1886-1959), B. F. SKINNER (1904-
1989) a dal‰í ameriãtí psychologové pfiipustili, Ïe
mezi S a R pÛsobí tzv. intervenující promûnné (pudy,
dûdiãnost, minulá zku‰enost, kognitivní mapy).
Rusk˘ fyziolog I. P. PAVLOV (1849-1936) byl hlavním
pfiedstavitelem reflexologie a reaktologie a sv˘mi
pracemi v˘znamnû ovlivnil behavioristick˘ smûr.
Behavioristé také znaãnû experimentovali se zvífiaty a
zab˘vali se psychologií uãení.
3. TVAROVÁ PSYCHOLOGIE
Také se jí fiíká gestaltismus (nûm. Gestalt = tvar). Klade
dÛraz na v˘chozí charakteristiku lidské psychiky
jako celku. Celek funkãnû i v˘vojovû dominuje (celek
je víc neÏ soubor ãástí).
Gestaltismus dosáhl svého vrcholu ve dvacát˘ch a tfiicát
˘ch letech 20. stol. Vychází ze studia vnímání a
dokazuje, Ïe du‰evní procesy je tfieba chápat jako
celky.
V˘znamn˘mi pfiedstaviteli jsou W. KÖHLER (1887-
1967) a K. LEWIN (1890-1947).
4. KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE
âásteãnû navazuje na v˘‰e uvedené smûry. Vykládá
poznávací procesy jako procesy zpracovávající informace.
Pracuje s modelováním psychick˘ch procesÛ
vãetnû pamûti."