"MOTIVAâNÍ VLASTNOSTI
Motivací rozumíme souhrn ãinitelÛ, kter˘ jedince
podnûcuje, podporuje, aktivizuje, nebo naopak utlumuje
a brzdí.
Motiv je pohnutkou, pfiíãinou ãinnosti a jednání ãlovûka;
motiv má cíl, smûr, intenzitu, trvalost.
Motivaãní struktura kaÏdého ãlovûka je sloÏitá, zahrnuje
soubor motivaãních sil vzájemnû se ovlivÀujících
a souvisejících s dal‰ími aspekty v˘voje ãlovûka,
s jeho zráním, uãením i v˘chovou, sociálním
zaãlenûním. Poznávání motivÛ lidského chování
ztûÏuje také to, Ïe stejné chování nûkolika lidí je
zpravidla motivováno odli‰nou kombinací motivÛ.
Navíc nûkteré pohnutky si ãlovûk uvûdomuje, jiné
jen ãásteãnû nebo vÛbec ne.
Mezi základní motivy fiadíme: potfieby, zájmy, návyky,
cíle, pfiání, hodnoty, postoje, emoce.
1. POT¤EBY
Podstatou potfieb je odch˘lení od normálního stavu
(nedostatek nebo nadbytek) a následná nutnost toto
odch˘lení odstranit. Potfieby patfií mezi nejsilnûj-
‰í motivy lidského jednání.
Potfieby se dûlí dvûma zpÛsoby:
Star‰í rozdûlení:
• biologické potfieby - pudy, instinkty (vrozené potfieby)
• psychické potfieby - spoleãenské, city
• sociální potfieby - kontakt (poznávací potfieby)
Mlad‰í (modernûj‰í) rozdûlení:
• primární - biologické
• vy‰‰í - poznávací, sociální (potfieba dominance,
submisivita), aktivity, v˘konové (aspirace), existenciální
Hierarchie potfieb je u kaÏdého individuální. KaÏd˘ je
specifick˘ ‰ífií sv˘ch potfieb a zpÛsobem jejich uspokojování.
2. ZÁJMY
Jde o dlouhodobé zamûfiení se na uspokojování urãité
skupiny potfieb - zájmy jsou specifiãtûj‰í neÏ
potfieby a mají konkrétní obsah (napfi. zájem o cestování,
filatelii, atd.).
Rozdûlují se podobnû jako potfieby:
• star‰í - materiální, duchovní, sociální (organizování
akcí, atd.)
• moderní - sportovní, kulturní, vzdûlávací, pfiírodní,
atd.
Dále se dûlí podle vztahu k danému zájmu:
• aktivní - osobní provozování (osobní úãast)
• pasivní - sledování (napfi. prostfiednictvím médií,
atd.)
Zájmy jsou tou ãástí struktury osobnosti, kterou lze
nejsnadnûji ovlivnit (za urãit˘ch podmínek).
Záliba je dominantní zájem ze skupiny zájmÛ; má urãité
vlastnosti - ‰ífie, hloubka, hierarchie, stálost,
atd.
3. NÁVYKY
Návykem je zautomatizovaná ãinnost (napfi. hygienické,
uãební, pravidelná strava, spánek).
Transfer je pfienos návyku do dal‰í ãinnosti. Interference
je negativní návyk.
4. ZVYKY
Zvyk je potfieba uplatÀovat návyk.
Zlozvyk (napfi. skákat lidem do fieãi, kousání nehtÛ,
atd.).
5. ASPIRACE, IDEÁLY
Pod pojmem aspirace rozumíme smûfiování k dosaÏení
urãit˘ch cílÛ. Souvisejí s realizací rÛzn˘ch dílãích
zámûrÛ.
Jsou projevem snahy o sebeuplatnûní v Ïivotû.
HIEARCHIE POT¤EB PODLE MASLOWA
A. MASLOW (1970) shrnul lidské motivy (v jeho terminologii
potfieby) do nûkolika skupin. Potfieby jsou
uspofiádány do pevného v˘vojového pofiadí, celou
strukturu si mÛÏeme pfiedstavit jako pyramidu, u
které se postupuje od základny k vrcholu.
Jsou to potfieby:
fyziologické (základna pyramidy) - potravy, tepla,
vymû‰ování, odstranûní bolesti, atd. Potfieby, které
zabezpeãují biologické pfieÏití ãlovûka jako organismu
a vyÏadují pfiednostní uspokojení pfied dal‰ími
potfiebami
bezpeãí - vyh˘bání se neznámému, neobvyklému,
hrozivému a hledání jistoty
náleÏení a lásky - patfiit nûkam a k nûkomu, b˘t pfiijímán
a milován (patfií sem i vztah sexuální)
úcty a sebeúcty - b˘t druh˘mi váÏen, cenûn a sám
sebou kladnû hodnocen
poznávání a rozumûní - získávat poznatky pro poznání
samo, objevovat smysl, kter˘ pro ãlovûka poznávaná
skuteãnost má
estetické - objevovat a vytváfiet soumûrnost, fiád a
krásu
seberealizace (sebeuskuteãnûní) - stát se tím, k˘m
se ãlovûk mÛÏe a má stát, naplnit své moÏnosti rÛstu
a rozvoje (vrchol pyramidy)
Potfieby umístûné v základnû musí b˘t dostateãnû uspokojovány,
aby se uplatnily motivy na dal‰ím
stupni pyramidy. Jedinec mÛÏe, ale nemusí ve
svém v˘voji pokraãovat k pfievládnutí dal‰í, vy‰‰í úrovnû,
kdyÏ potfieby pfiede‰l˘ch stupÀÛ byly v dostateãné
mífie naplnûny.
MASLOW vykládá nutnost dal‰ího rÛstu pÛsobením
dvou základních protikladn˘ch sil v Ïivotû ãlovûka:
• progresivní - projevující se odvahou k Ïivotním
volbám ve smûru k dal‰ímu rÛstu a odpoutáváním
se od dosavadního stavu
• regresivní - projevující se strachem ze ztráty bezpeãí
a jistoty a vedoucí k upnutí se na uspokojení
jiÏ dosaÏeného"