"SOCIALIZACE
Socializace je proces zaãleÀování ãlovûka do
spoleãnosti. Dochází v nûm k promûnám, jimiÏ
se jedinec postupnû vzdaluje od v˘chozího stavu
novorozenûte a sociálním uãením se z nûho
stává ãlovûk jako kulturní bytost schopná fungovat
ve sloÏitém systému lidské spoleãnosti. Z
ãlovûka jako biologické jednotky se stává spoleãenská
bytost.
ZÁKLADNÍ ASPEKTY SOCIALIZACE
• osvojení si základních kulturních návykÛ (napfi.
slu‰né chování, stolování, atd.).
• úãelné pouÏívání pfiedmûtÛ denní potfieby
• osvojení si matefiského jazyka a dal‰ích forem
komunikace
• získaní vzdûlání - základní poznatky
• vytvofiení základních sociálních rolí
• orientace v základních spoleãensk˘ch normách
a hodnotách
• postupn˘ v˘voj sebekontroly
Socializace je celoÏivotní proces a není bez problémÛ.
Mezi socializaãní problémy patfií napfi. izolace
jedince v dûtství - tzv. „vlãí dûti“, kdy nemûly
dostatek podnûtÛ z kultury ãlovûka.
âlovûk a spoleãnost se vzájemnû ovlivÀují, jde o
oboustrann˘ vztah.
Funguje tu i urãit˘ paradox, kdy na jedné stranû
se ãlovûk socializuje, na druhé je zároveÀ nutnost,
aby se individualizoval, rozvíjel svoji jedineãnost
v rámci lidského rodu a spoleãnosti.
âINITELÉ SOCIALIZACE
Spoleãnost jako celek socializaãnû pÛsobí na jedince
prostfiednictvím rÛzn˘ch ãinitelÛ.
Funkci ãinitelÛ socializace mohou plnit:
• nejrÛznûj‰í sociální skupiny, do nichÏ je jedinec
zaãlenûn
• nejrÛznûj‰í osoby, s nimiÏ jedinec vstupuje do
rÛzn˘ch vztahÛ
Hlavními ãiniteli socializace jsou takové sociální
skupiny, do nichÏ je jedinec zaãlenûn relativnû
trvale, a které proto mají moÏnost dlouhodobého
pÛsobení. Jde pfiedev‰ím o rodinu, ‰kolu,
vrstevnickou ãi zájmovou skupinu, sociální skupiny
na pracovi‰ti.
Mezi ãinitele socializace poãítáme také sdûlovací
prostfiedky, které zvlá‰tû dnes pÛsobí velkou
mûrou (rádio, televize a internet). Vliv masmédií
na socializaci jedince stále stoupá, hlavnû v
negativním slova smyslu. Vedou ãasto k pasivitû
(pouhé pfiejímání názorÛ, zábava bez námahy
atd). Je tfieba nauãit se s masmédii dobfie
zacházet, umût je správnû vyuÏívat.
SOCIÁLNÍ ROLE
Sociální role je chování, které spoleãnost oãekává
od jedince na základû jeho sociálního postavení
v urãité sociální situaci. Napfi. lékafi, duchovní,
horník, atd. Spoleãnost má urãitou pfiedstavu,
„jak správnû by se mûl kdo chovat a jak
by mûl jednat“. Klade na ãlovûka nároky.
Pojmem sociální role se zab˘vali americk˘ antropolog
R. LINTON (1893-1953), americk˘ filozof
G. H. MEAD (1863-1931) a T. PARSONS.
Sociální role mohou b˘t krátkodobé (omezená
doba - napfi. student) a dlouhodobé (napfi. lékafi,
uãitel atd.)
Mohou také b˘t nucené (dûti, Ïena) a volitelné
(zamûstnání) nebo skupinové (Ïáci) a individuální
(uãitel). Role se mohou mísit, kaÏd˘ ãlovûk
zaujímá více rolí.
Sociální pozice vyjadfiuje místo, které jednotlivec
objektivnû zaujímá ve spoleãnosti.
Sociální role jsou podmínûny historicky - kastovní
rozdíly, kulturní rozdíly, ale zároveÀ nejsou
absolutnû závazné.
âlovûk se mÛÏe s rolí ztotoÏnit (rÛzn˘ stupeÀ ztotoÏnûní
se s rolí), popfiípadû ji mÛÏe úplnû odmítnout.
Distanc rolí - nepfiijetí role (nejsme povinni v‰e
pfiijmout).
Fale‰ná role (napfi. úspû‰n˘ podnikatel, ale podvodník).
Konflikt rolí (napfi. Ïena zastává roli matky a zároveÀ
pracovní roli v zamûstnání)
Role jsou vytváfieny a kontrolovány spoleãností.
SOCIÁLNÍ STATUS
Sociální status vyjadfiuje souhrnn˘m zpÛsobem
základní postavení ãlovûka ve spoleãnosti.
Hodnocení pozice, spoleãenská váÏnost - prestiÏ.
Sociální status se dûlí na vrozen˘, získan˘ a pfiipsan
˘.
• vrozen˘ (muÏ a Ïena)
• získan˘ (student gymnázia vs. student na základní
‰kole)
• pfiipsan˘ - pfiidûlen˘ spoleãností (lékafi vs. popeláfi,
politik ÚV vs. kotelník)
Sociální status b˘vá pfiedstaven i urãit˘mi symboly
(napfi. dáma - dÛstojnost, krása, pûkné ‰aty;
skaut - kroj, vyjadfiování, slu‰nost; podnikov
˘ fieditel - auto, mobil, doutník, obydlí).
Bûhem Ïivota se sociální status mûní (sociální
mobilita)."