"Stát pfiedstavuje politicky organizované spoleãenství
lidí, Ïijících trvale na urãitém ohraniãeném území.
(Ve svûtû existuje témûfi 200 státÛ.)
ZNAKY STÁTU
• státní aparát - soustava orgánÛ vykonávající státní
moc a vefiejnou správu (pfi. ministerstva, mûstské
úfiady..)
• ohraniãené území - na které se vztahuje pÛsobnost
státních orgánÛ
• obãané (obyvatelstvo)
• ozbrojená moc - policie, armáda
• právní subjektivita - zpÛsobilost samostatnû vystupovat
v právních vztazích (pfi. uzavírání smluv)
• státní suverenita - stát není podfiízen Ïádnému
vy‰‰ímu orgánu. Suverenita mÛÏe b˘t omezena
jen tehdy, pokud se stát stane dobrovolnû ãlenem
nûkteré mezinárodní organizace, a pfievezme tak
na sebe závazky vypl˘vající z ãlenství v takové organizaci
(pfi. OSN, NATO...).
VZNIK STÁTU
1. Prvotní vznik státu - nejstar‰í známé státy a
teorie jejich vzniku:
• NáboÏenská teorie pfiedstavuje nejstar‰í v˘klad o
vzniku státu. Vychází z boÏského pÛvodu státu
resp. panovníka, kter˘ v nûm vládne.
• Patriarchální teorie vychází z pfiedstavy, Ïe stát
vznikl z rodu (kmene) jeho postupn˘m roz‰ifiováním.
• Mocenské pojetí státu chápe stát jako vládu silnûj‰
ího nad slab‰ími; stát je pak v˘sledkem bojÛ a
násilí.
• Smluvní teorie tvrdí, Ïe právním dÛvodem vzniku
státu je smlouva (konsensus) mezi lidmi. Na základû
smlouvy se lidé vzdali ãásti sv˘ch pfiirozen
˘ch práv, zorganizovali se a zaloÏili stát.
2. Druhotn˘ vznik - teorie vysvûtlující vznik státÛ
v pozdûj‰í dobû. Vznik státu probíhá vût‰inou na
základû zmûny - spojení mal˘ch státÛ do velkého
celku (pfi. USA) nebo naopak rozdûlením státu
(pfi. âSFR na âR a SR). Druhotné tvofiení státu
se uskuteãÀuje ãastûji válkami a revolucemi
neÏ klidn˘m v˘vojov˘m procesem. Novû vznikl˘
stát musí mít v‰echny potfiebné atributy a ostatní
státy ho musí uznat jako zpÛsobil˘ samostatn˘
subjekt mezinárodního práva.
FUNKCE STÁTU
Vnitfiní funkce:
• právní - zaruãuje základní práva a svobody obãanÛ
• bezpeãnostní - ochrana zevnitfi, tj. ochrana obãanÛ
- jejich Ïivot a majetek
• ekonomická - správa vefiejn˘ch financí, zaji‰tûní
práce
• sociální -zaji‰tûní sociální péãe obãanÛm (pfi. pomoc
star˘m lidem, ‰kolákÛm, pomoc handicapovan
˘m…)
• kulturní - zaji‰tûní vzdûlání, uchování hodnot a
tradic
Vnûj‰í funkce:
• zahraniãní politika - reprezentace státu na mezinárodní
úrovni
• obranná funkce - obrana proti napadení z vnûj-
‰ku
• ekonomická - regulace zahraniãního obchodu
(v˘voz a dovoz, investice..)
• angaÏovanost na mezinárodní bezpeãnosti a
vzájemné spolupráci s ostatními zemûmi
FORMY STÁTU
Existuje více hledisek, podle kter˘ch státy rozdûlujeme,
jednotlivé formy se mohou navzájem
prolínat.
1. Podle toho, kdo vykonává státní moc, rozli‰ujeme
státy demokratické a autokratické.
• Demokracie je státní forma umoÏÀující úãast
v‰ech plnoprávn˘ch obãanÛ na správû a fiízení
státu. V pfiímé demokracii je v˘kon státní moci organizován
tak, Ïe v‰ichni mohou napfi. formou hlasování
rozhodovat o státních záleÏitostech (starofiecké
státy - referendum, plebiscit). Demokracie
nepfiímá umoÏÀuje obãanÛm volit v pravideln˘ch
obdobích své zástupce, ktefií vykonávají státní
moc za své voliãe.
• Autokracie je vládou jednotlivce nebo skupiny lidí,
které v‰ak nevolíme (v ãele státu jsou díky v˘‰i
svého majetku nebo dûdiãnû, na základû jin˘ch
v˘sad).
- monokracie - vláda jednoho ãlovûka
- aristokracie - vládne skupina lidí, která obdrÏela
urãité v˘sady - mohou se dûdit
- diktatura - vláda jednotlivce, ale dnes vût‰inou
skupiny lidí, kdy dochází k omezení práv obãanÛ
2. Podle toho, kdo stojí v ãele státu, rozli‰ujeme
teokracii, monarchii a republiku.
• Teokracie je stát pokládan˘ za v˘tvor boha. Osoba
stojící v ãele státu vládne z boÏí milosti (starovûk
˘ Egypt - faraón, kter˘ byl synem a zároveÀ
vtûlení boha Ra)
• Monarchie je stát, jehoÏ nejvy‰‰í pfiedstavitel
vládne doÏivotnû vlastním jménem.
- absolutní - monarcha má neomezenou vládu
- konstituãní - vláda monarchy je omezena ústavou
- parlamentní - vláda monarchy je omezena parlamentem;
monarcha má vût‰inou jen reprezentativní
úkol (Spojené království Velké Británie
a Severního Irska)
• Republika je opakem monarchie, má zpravidla
demokratick˘ charakter. V jejím ãele stojí prezident
nebo jinak naz˘van˘ obvykle volen˘ pfiedstavitel.
Pokud se moci ujme a neomezenû vládne skupina
lidí nebo i jen jedna osoba, stává se z demokratického
zfiízení státu totalita (diktatura nebo také tyranie).
- republika parlamentní - zákonodárnou a v˘konnou
moc zaji‰Èuje parlament a vláda na základû
voleb (âR)
- republika prezidentská - prezident má vût‰í v˘-
konné pravomoci a vût‰inou b˘vá volen pfiímo
obãany (USA)"