"âESKÁ REPUBLIKA
âeská republika je jednotn˘, demokratick˘ a právní
stát zaloÏen˘ na úctû k právÛm a svobodám ãlovûka
a obãana.
Zdrojem ve‰keré státní moci je lid. Moc vykonává
prostfiednictvím orgánÛ moci zákonodárné, v˘konné
a soudní.
Politick˘ systém je zaloÏen na svobodném, dobrovolném
vzniku a volné soutûÏi politick˘ch stran respektujících
základní demokratické principy. Politická
rozhodnutí vycházejí z vÛle vût‰iny vyjádfiené
hlasováním. Vût‰inû v‰ak ústava brání v omezování
práv men‰in.
MOC ZÁKONODÁRNÁ
Zákonodárná moc náleÏí Parlamentu, kter˘ je tvofien
dvûma komorami, a to Poslaneckou snûmovnou a
Senátem.
1. Poslanecká snûmovna (dále jen PS) má 200
poslancÛ. Poslanci jsou voleni tajn˘m hlasováním
na základû v‰eobecného, rovného, pfiímého práva
pomûrn˘m zastoupením na dobu ãtyfi let. Do
PS mÛÏe b˘t zvolen kaÏd˘ obãan âeské republiky,
kter˘ má právo volit a dosáhl vûku 21 let.
PS:
• projednává návrhy zákonÛ podané vládou, poslanci
ãi Senátem
• i v pfiípadû, Ïe Senát vyjádfiil nesouhlas se znûním
zákona, mÛÏe PS zákon pfiijmout v pÛvodním znûní,
pokud pro nûj hlasuje vût‰ina poslancÛ (tj. alespoÀ
101)
Pouze PS:
• vyslovuje nedÛvûru vládû
• usná‰í se o návrhu zákona o státním rozpoãtu a o
státním závûreãném úãtu
• pro vy‰etfiení vûci vefiejného zájmu zfiizuje vy‰etfiovací
komise, navrhne-li to 1/5 poslancÛ
Pfiedseda PS:
• podepisuje pfiijaté zákony
• svolává spoleãnou schÛzi obou komor parlamentu
Poslanec je oprávnûn:
• interpelovat (vzná‰et dotazy na ãleny vlády)
• kontrolovat plnûní programového prohlá‰ení vlády
• pfiedkládat návrhy zákonÛ
• nejménû 10 poslancÛ mÛÏe navrhnout prezidentského
kandidáta
Zasedání PS svolává prezident do tfiiceti dnÛ po dni
voleb. Zasedání PS konãí uplynutím jejího volebního
období nebo jejím rozpu‰tûním. PS rozpou‰tí
prezident v zákonem taxativnû uveden˘ch pfiípadech.
2. Senát má 81 senátorÛ, ktefií jsou voleni na dobu
‰esti let. KaÏdé dva roky se volí tfietina senátorÛ
(tím je zaji‰tûna stabilita politické moci v
dobû, kdy není obsazena funkce prezidenta a Poslanecká
snûmovna je rozpu‰tûna). Volby do Senátu
se konají tajn˘m hlasováním na základû v‰eobecného,
rovného a pfiímého volebního práva,
podle zásad vût‰inového systému. Do Senátu
mÛÏe b˘t zvolen kaÏd˘ obãan âeské republiky,
kter˘ má právo volit a dosáhl vûku 40 let.
Senát je oprávnûn:
• pfiijímat zákonná opatfiení ve vûcech, které nesnesou
odkladu a vyÏadovaly by jinak pfiijetí zákona v
pfiípadû, Ïe do‰lo k rozpu‰tûní PS a návrh pfiedloÏila
vláda
• pfiedkládat návrhy zákonÛ (kromû státního rozpoãtu
a státního závûreãného úãtu
• pfiedkládat Ústavnímu soudu Ïalobu na prezidenta
pro vlastizradu
• rozhodovat o pfiípustnosti trestního stíhání soudce
Ústavního soudu
Senát plní funkci „zkvalitÀovatele“ zákonÛ, stabilizaãní
funkci bûhem krizov˘ch situací a napomáhá
hledání konsensu tím, Ïe senátofii jsou voleni v jiném
období neÏ poslanci.
Senát je nerozpustiteln˘.
SchÛze komor jsou vefiejné. Komory jsou zpÛsobilé
se usná‰et za pfiítomnosti alespoÀ jedné tfietiny
sv˘ch ãlenÛ. K pfiijetí usnesení komory je tfieba
souhlasu nadpoloviãní vût‰iny pfiítomn˘ch poslancÛ
nebo senátorÛ.
Komory se scházejí buì oddûlenû, nebo spoleãnû,
kdy spoleãnou schÛzi svolává pfiedseda PS pfii
volbû prezidenta, pfii pfiijímání ústavních zákonÛ,
volebního zákona, mezinárodních smluv o lidsk
˘ch právech a svobodách, pfii vyhlá‰ení váleãného
stavu a vyslání ozbrojen˘ch jednotek do zahraniãí
nebo pobytu cizích vojsk v âR.
Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením a
zaniká odepfiením slibu, sloÏením slibu s v˘hradou,
uplynutím volebního období, vzdáním se
mandátu, ztrátou volitelnosti, nesluãitelností funkce
a rozpu‰tûním PS. Nikdo nemÛÏe b˘t souãasnû
ãlenem obou komor Parlamentu a s funkcí poslance
nebo senátora je nesluãiteln˘ v˘kon úfiadu
prezidenta, soudce a dal‰ích funkcí, které stanoví
zákon.
Poslance ani senátora nelze trestnû stíhat bez
souhlasu komory, jejímÏ je ãlenem; odepfie-li komora
souhlas, je trestní stíhání navÏdy vylouãeno.
PS a senát zfiizují jako své orgány v˘bory a komise."