"PRÁVO - ZÁKLADNÍ POJMY
PRÁVO
Je souhrn obecnû závazn˘ch pravidel chování, které
vydává stát a jejichÏ zachování vynucuje. Právní
pfiedpisy závaznû urãují, jak se ãlenové organizované
pospolitosti mají chovat, aby byl soulad v
jejich vzájemn˘ch vztazích i v jejich právech a povinnostech
ke spoleãenské autoritû, která právní
pfiedpisy tvofií a vydává = státu.
Slovo právo má dvojí v˘znam:
• Objektivní právo jsou právní pfiedpisy, které v‰eobecnû
upravují rozmanité spoleãenské vztahy a
ukládají jejich úãastníkÛm rÛzné povinnosti. Spoleãenské
vztahy upravené objektivním právem se
naz˘vají právní vztahy.
• Subjektivní právo je nárok (oprávnûní) úãastníka
právního vztahu.
PRÁVNÍ ¤ÁD
Právní fiád je souhrn v‰ech právních pfiedpisÛ ve
státû. Tvofií jednotn˘ my‰lenkov˘ a logicky uspofiádan
˘ celek, ve kterém v‰echny právní pfiedpisy
spolu souvisejí, navazují na sebe a navzájem se
doplÀují. Nesmûjí mezi nimi b˘t rozpory. KaÏd˘
právní fiád se vyvíjí podle mûnících se potfieb státu
a jeho obãanÛ. Zafiazují se do nûj nové právní
pfiedpisy a ru‰í se nevyhovující.
DÛleÏitost neboli právní síla pfiedpisu vypl˘vá z toho,
kter˘ státní orgán jej vydal a jak se naz˘vá. Na
základû poznatkÛ o rÛzné právní síle jednotliv˘ch
pfiedpisÛ je zaloÏena descendenãní neboli sestupná
teorie právního fiádu. Podle ní je právní
fiád uspofiádán sestupnû v tomto pofiadí:
1. pfiedpisy zákonné (základní):
• ústava a ústavní zákony
• zákony a zákonná opatfiení
2. pfiedpisy podzákonné (provádûcí):
• vládní nafiízení
• vyhlá‰ky ministrÛ
• vyhlá‰ky niωích státních orgánÛ, napfi. obcí
PRÁVNÍ NORMY
Právní norma je v‰eobecnû závazné pravidlo chování,
vydané pfiíslu‰n˘m státním orgánem v
pfiedepsané formû. DodrÏování právní normy je
vynutitelné státní mocí. Z celého obsahu právní
normy je nejdÛleÏitûj‰í povinnost buì nûco ãinit
nebo se zdrÏet nûjakého jednání. Vût‰inou následuje
sankce jako moÏn˘ následek nesplnûní povinnosti.
Normy dûlíme na:
• Kogentní - jsou bezv˘hradnû závazné, nepfiipou-
‰tûjí odchylky.
• Dispozitivní - relativnû nezávazné, pouÏijí se tehdy,
neupraví-li si úãastníci právní vztah jinak.
Právními normami stát upravuje pouze spoleãenské
vztahy tak dÛleÏité, Ïe je nutné v nich poskytovat
právní jistotu a ochranu úãastníkÛm. Ve vztazích
neupraven˘ch právními normami jednají úãastníci
vût‰inou podle morálních norem.
PRÁVNÍ P¤EDPISY
Právní pfiedpisy tvofií a vydávají státní orgány uzákonûn
˘m postupem a v pfiedepsané písemné formû.
Tvorba právních pfiedpisÛ se naz˘vá legislativou.
Právní pfiedpis se skládá z právních norem.
Platnost znamená, Ïe právní pfiedpis byl vytvofien
pfiedepsan˘m zpÛsobem pfiíslu‰n˘m státním orgánem
a stal se souãástí právního fiádu.
Úãinnost je povinnost pfiedpisem se fiídit a dodrÏovat
jej. Datum platnosti a úãinnosti nemusí b˘t
stejné, vût‰inou zákon nab˘vá úãinnosti pozdûji.
PÛsobnost právního pfiedpisu má tyto v˘znamy:
• Osobní pÛsobnost je okruh osob, na které se
pfiedpis vztahuje.
• Územní pÛsobnost je prostor, v nûmÏ se uplatÀuje.
• Vûcná pÛsobnost vymezuje, kter˘ch záleÏitostí se
t˘ká.
• âasová pÛsobnost je synonymem úãinnosti.
PRÁVNÍ VZTAHY
Právní vztahy jsou spoleãenské vztahy upravené
právními normami.
1. Úãastníci (subjekty) právních vztahÛ:
Osoby fyzické - lidé mají dvojí právní zpÛsobilost.
• Právní subjektivita umoÏÀuje jedinci b˘t úãastníkem
právních vztahÛ, mít práva a povinnosti. Vzniká
narozením, zaniká smrtí.
• ZpÛsobilost k právním úkonÛm, tj. vlastním jménem
zakládat, mûnit a ru‰it své právní vztahy.
Vzniká zletilostí, soud mÛÏe ãlovûka ze závaÏn˘ch
dÛvodÛ této zpÛsobilosti zbavit, nebo naopak zplnoletnit
Osoby právnické - umûle vytvofiené subjekty. Dûlí
se podle své podstaty na spoleãenství fyzick˘ch osob
(obchodní spoleãnosti...), majetková spoleãenství
(nadace, podniky...), spoleãenství právnick
˘ch osob (sdruÏení). Právnická osoba musí
vzniknout zákonn˘m zpÛsobem, a to zápisem do
pfiíslu‰né evidence (obchodní rejstfiík...)
2. Obsahem právního vztahu jsou vzájemná práva
a povinnosti jeho úãastníkÛ.
3. Pfiedmûtem je úãel, k nûmuÏ práva a povinnosti
úãastníkÛ smûfiují.
PRÁVNÍ SKUTEâNOSTI
Právní skuteãnosti jsou v‰echny okolnosti, s nimiÏ
právní normy spojují vznik, zmûny nebo zánik
právních vztahÛ.
Právní skuteãnosti objektivní jsou události, které
vypl˘vají z pfiírodních zákonitostí a ovlivÀují právní
vztahy nezávisle na vÛli úãastníkÛ. NejdÛleÏitûj‰í z
této oblasti je uplynutí ãasu, s kter˘m jsou svázány
urãité právní následky:
• Není-li subjektivní právo uplatnûno ve stanovené
lhÛtû, dochází k jeho prekluzi = propadnutí.
• Promlãením subjektivní právo zcela nezaniká,
pouze se oslabuje moÏnost jeho prosazení.
Právní skuteãnosti subjektivní jsou právní úkony nebo
jiné projevy vÛle, jimiÏ se právní vztahy zakládají,
mûní nebo ru‰í zámûrnû a uvûdomûle. Platn˘
právní úkon musí b˘t urãit˘, srozumiteln˘, svobodn
˘ a váÏnû mínûn˘. NejdÛleÏitûj‰ími právními úkony
jsou smlouvy, individuální právní akty státních
orgánÛ (rozhodnutí soudu) a protiprávní jednání."