1.Podnikatelský subjekt a vývojové procesy

2.	Inovační cesta

3.	Hledání inovátorů

4.	Nejčastější důvody pro vznik nových aliancí

5.	Inovace vnímaná zákazníkem.

6.	Strategie přírůstkových, technických, radikálních a aplikačních inovací

Na podnikatelské subjekty lze nahlížet jako na složité socio-technické systémy. V základě lze v nich identifikovat dva základní druhy procesů :
• subsystém hmotně energetických procesů, ve kterém se bezprostředně uskutečňuje výroba produktů a služeb;
• subsystém organizačně řídících procesů, který představuje řídící a organizační činnosti zajišťující fungování společnosti prostřednictvím práce celé struktury řídících a štábních útvarů společnosti.
Rozhodujícím pro to, jak se bude společnost jako celek dlouhodobě rozvíjet jsou inovační procesy a aktivity v tom subsystému, kde dochází k bezprostřední tvorbě výrobků a služeb, tedy v subsystému hmotně energetických procesů. Z toho vyplývá, že nejen dlouhodobé strategicky pojaté rozvojové tendence podnikatelského subjektu jako systému, ale i jeho takticko – operativní inovační chování by se mělo ve vzájemných vazbách obou subsystémů odvíjet od inovačního chování hmotně energetického subsystému. Zde leží východisko managementu inovací ve společnosti.
Podnikatelský subjekt se jako hmotně energetický systém dále člení na:
• Výrobně místní hledisko – to jsou reálné objekty, kde jsou připravovány a realizovány inovace. Konkrétně se jedná o závody, divize, provozy, dílny až po jednotlivá pracoviště.
• Výrobně strukturní hledisko – sem patří další tři subsystémy:
o výrobkový, kam se zahrnují inovační projekty výrobních programů;
o výrobní, kam patří inovační projekty technologií, výrobních fází, či výrobních zařízení, včetně manipulací s materiálem a energetické hospodářství společnosti;
o organizační, který obsahuje inovační projekty operativního řízení výroby a projekty inovace dispozičního uspořádání generelu závodu"

Inovace v procesech strategického řízení 3/9. Práce obsahuje schémata a tabulky, čistého textu je cca 5,5 stran.