"Alkany
= parafíny (parus – málo; finus - slučitelný)
 Tvoří homologickou řadu
- Následující člen se od předchozího liší o homologický přírůstek (CH2 => CmH(2m+2))
- Hendekan (11)
- Dodekan (12)
- Heptadekan (17)
- Ikosan (20)
- Henikosan (21)
- Dokosan (22)
- Triakontan (30)
- Hentriakontan (31)
- Tetrakonta (40)
- Hektan (100)
 Násobící předpony bis-, tris-, tetrakis-
Fyzikální vlastnosti
 S rostoucím počtem C
- Roste Mr
- C1 – C4 jsou plyny
C5 – C14 jsou kapaliny (nižší těkavé, vyšší viskózní)
C15 + jsou pevné látky
 S rostoucí Mr roste teplota tání (tt) a teplota varu (tv), přičemž rozvětvené alkany mají nižší teploty tání a varu oproti nerozvětveným
 Čisté plynné alkany jsou bez zápachu
Nižší kapalné alkany mají benzinový zápach
Vyšší kapalné a pevné jsou bez zápachu
 Hustota menší než 1 (plavou na vodě, téměř se v ní nerozpouští)
 Jsou nepolární => rozpouští se v nepolárních rozpouštědlech (xyleny, étery, benzin)
 Dobře hoří
- Nižší nesvítivým (modrým) plamenem
- Vyšší svítivým a čadivým plamenem
 Plynné alkany a páry těkavých tvoří se vzduchem výbušnou směs
 Izomerie
- Konstituční – řetězcová
- Konformační – zákrytová / nezákrytová
Chemické vlastnosti
 Typickou reakcí je substituce, dále je možná eliminace a přesmyk (izomerace)
 Substituce
- Přednostně probíhá na vazbě C-H na terciárním uhlíku, nejméně ochotně na primárním uhlíku (úplně nejhůř na nulárním uhlíku metanu)
- Halogenace (vnášení halového prvku)
- Reaktivita klesá s rostoucím protonovým číslem
- → (Metylchlorid (Chlormetan))
- → (Dichlormetan (Metylchlorid))
- → (Trichlormetan)
- → (Tetrachlormetan / Chlorid uhličitý)
- → úplná halogenace (všechny vodíky nahrazeny)
- Nitrace (vnášení nitro skupiny (NO2))
- Jedná se o reakci s nebo s oxidy dusíku
- – může se štěpit i vazba C - C => reakční směs obsahuje více produktů
- Sulfonace (vnášení SO3H – váže se sírou, které byla odebrána OH- skupina)
- kyselina metansulfonová
- Sulfochlorace (vnášení SO2Cl)
- →
metansulfonylový radikál
metansulfonyl chlorid
- Oxidace
- Druhy vznikajících produktů závisí na síle ox. č.
- Mohou vznikat kyslíkaté deriváty, ale není to běžné
- Obvykle probíhá hořením
(teplota funguje jako iniciátor -> štěpí kyslík)
 Eliminace
- Dehydrogenace (činidlem jsou těžké kovy, obvykle Ni, Pt, Pd (stejné i pro hydrogenaci))
→
- Pyrolýza (tepelný rozklad) / termolýza
díky teplu se štěpí vazba C – C, navíc se z jednoho produktu odštěpí vodík, který přijme produkt druhý a v prvním vzniká dvojá vazba
 Přesmyk (izomerace)
- Přeměna nerozvětvených řetězců na rozvětvené"

Gymnázium Vítězslava Nováka, Jindřichův Hradec, Husova 333, Jindřichův Hradec