"Nejčastějším steskem pacientů je svědění, které mnozí pokládají za nesnesitelnější než bolest. Svědění vede ke škrábání, po kterém zůstávají ranky, a při chronickém průběhu i ztluštění kůže a zhrubění kožního povrchu.
Nejvíce problémů obvykle přináší ve školním věku, v dospělosti ubývá akutních projevů, avšak i u nich se vyskytuje nadměrně suchá kůže s narušením bariérové funkce. Ta reaguje na toxické látky z prostředí, suché klima, chladné počasí a v neposlední řadě emocionální vlivy.
Klinické studie navíc prokazují, že dospělí pacienti s atopickým ekzémem jsou více úzkostní a depresivní ve srovnání s kontrolními skupinami. Úzkost a deprese mohou dokonce i ekzém "spustit", a to zejména zesíleným škrábáním. Chronické onemocnění kůže může zvýšit i sociální citlivost a vést ke sklonu vyhýbat se společenským kontaktům. Stav kůže tak může působit jako stresor.
Viditelné příznaky kožního onemocnění bývají podle odborníků příčinou sociální stigmatizace. Mohou přerušit osobní aktivity člověka, vést k vyhýbání se společnosti i izolaci. (onaidnes.cz)
Klinické příznaky atopického ekzému jsou typické co do lokalizace a věku dítěte. Lokálními projevy jsou erytém (červené zabarvení kůže způsobené zánětem, rozšířením nebo zmnožením cév ) edém (otok), papuly ( puchýřky), vezikuly ( dutiny v pokožce ), mokvání, krusty ( strupy ), olupování, exkoriace (oděrky) a lichenifikace (lišeje či plísně), které mohou být vyjádřeny buď jednotlivě, nebo současně na různých místech těla a mění se od akutního projevu směrem k chronickému. Projevy na obličeji a hlavě jsou typické pro malé děti, později se ložiska začínají objevovat na končetinách a trupu, zpočátku v extenzorových lokalizacích . Jedním z nejtypičtějších projevů atopického ekzému je lokalizace v „ohybových“ lokalitách – v kubitách (loketní jamky), v popliteální
( část pod koleny ) oblasti, na zápěstí, méně často na kotnících. U dětí jsou dosti typickým místem nárty, u starších dětí kombinace obličeje a krku. (Špičák 1998)
Úporné a bolestivé bývají tzv. „minimální projevy atopického ekzému“, nejčastěji na prstech a ploskách dolních končetin. Ložiska jsou nevelká, ale často s hlubokými ragádami a extrémním vysušením kůže. Mezi vzácnější morfologické projevy řadíme atopickou cheilitidu s postižením rtů, jejich okolí a koutků úst, numulární typ ekzému s projevy okrouhlých erytémových a suchých ložisek kdekoliv na těle a dále dyshidrotický atopický ekzém, postihující nejčastěji dlaně, vzácněji chodidla. Typickým znakem je svědění, u těžších forem velmi intenzívní, zasahující do denní činnosti pacienta, ovlivňující psychiku a rušící významně noční spánek. (Vosmík 2008)



2.3 Léčba medikací
Pokud pomineme psychosomatické důvody , kde příčinou může být rozvod , domácí násilí , ale i jiné modely asociálního chování , které je typické pro liberální typy společností , kde nejlepším lékem je změna prostředí a vyhnutí se činiteli těchto situací . (Z finančního hlediska je však i toto dost velký problém) Tak nejdříve musíme vypozorovat co je napadeno , jak dlouho se to projevuje a čím se to projevuje . V dnešní uspěchané době , kdy oba rodiče pracují a dělají práci i za své bývalé kolegy , kteří byli vyhozeni z úsporných důvodů se mnohdy atopický ekzém léčí až na poslední chvíli , kdy pokožka nejen svědí , ale je plná mokvavých strupů a mazlavých otoků se léčí radikální léčbou. Někdy je tento stav popisován jako „ akutní atopický ekzém“.Je provázen vysokými teplotami a celkovou vyčerpaností organizmu a psychickou frustrací pacienta. V tomto případě se podávají léky proti vysoké teplotě (aspirin , paracetamol atd..) spolu s účinnými antibiotiky , ale i hormonální léčbou , která však nesmí překročit 3 – 4 dny – nejčastěji masti zvané“ kortikoidy“. Na noc se pacientovi dávají takzvaná antihistaminika , která zabrání pacientovi ve škrabání a zabraňují dalším alergenním reakcím. Tyto se mimochodem používají i při bodnutí hmyzem atd."

Práce obsahuje menší schéma.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ