Abstrakt 2
Seznam obrázků 5
Seznam tabulek 6
Seznam grafů 6
Seznam zkratek 6

1

Úvod 8

1.1	Vymezení problémové situace 9

1.2	Smysl a cíle práce 11

1.3	Diskuse o konceptu strategického řízení aplikovaném v práci 11

1.3.1

Corporate Strategie 12

1.3.2

Business Strategie 12

1.3.3

Horizontální strategie 13

1.3.4

Funkční Strategie 14

2	Charakteristika společnosti 15

2.1	Základní informace o společnosti 15

2.2	Historie společnosti 15

2.3	Výrobní program a poskytované služby 16

2.4	Organizační struktura společnosti 16

2.5	Definování SBU 17

2.6	Současný strategický rámec 18

2.6.1

Poslaní společnosti 18

2.6.2

Vize společnosti 18

2.6.3

Současná strategie společnosti (/SBU) 18

2.6.4

Současná strategie nadřazené úrovně 19

2.6.5

Strategické cíle společnosti (/SBU) 20

2.7	Resumé dílčí analytické části 20

3	Strategická analýza 21

3.1	Analýza vnějšího prostředí 21

3.1.1

Obecná analýza vnějšího prostředí 21

3.1.2

Analýza SLEPT 22

3.1.2.1

Sociální faktory 22

3.1.2.1.1

Základní analýza působení sociálních faktorů vnějšího prostředí 22

3.1.2.1.2

Vzdělanost 23

3.1.2.1.3

Životní úroveň obyvatel 24

3.1.2.1.4

Analýza a predikce působení trendů v oblasti sociálních faktorů 25

3.1.2.1.5

Resumé dílčí analytické části 25

3.1.2.2

Legislativní faktory 25

3.1.2.2.1

Nový občanský zákoník 25

3.1.2.2.2

Resumé dílčí analytické části 26

3.1.2.3

Ekonomické faktory 26

3.1.2.3.1

Rostoucí míra nezaměstnanosti 26

3.1.2.3.2

Výkon ekonomiky 27

3.1.2.3.3

Intervence ČNB 27

3.1.2.3.4

Resumé dílčí analytické části 28

3.1.2.4

Politické faktory 28

3.1.2.4.1

Nová vláda 28

3.1.2.4.2

Resumé dílčí analytické části 29

3.1.2.5

Technologické faktory 29

3.1.2.5.1

Výzkum a vývoj 29

3.1.2.5.2

Počet mobilních telefonů a internetová penetrace 30

3.1.2.5.3

Resumé dílčí analytické části 31

3.1.3

Analýza působení obecných globálních trendů 31

3.1.3.1

Resumé dílčí analytické části 32

3.2	Analýza oborového konkurenčního prostředí 33

3.2.1

Popis oborového hodnotového řetězce 33

3.2.1.1

Vlastní továrny 33

3.2.1.2

Externí dodavatelé 33

3.2.1.3

Odběratelé – řetězce 34

3.2.1.4

Odběratelé – tradiční trh 34

3.2.1.5

Konkurence 34

3.2.1.6

Resumé dílčí analytické části 34

3.2.2

Analýza jednotlivých subjektů konkurenčního prostředí 34

3.2.2.1

Analýza hlavních odběratelů 34

3.2.2.1.1

DM 34

3.2.2.1.2

Rossmann 35

3.2.2.1.3

Tesco 35

3.2.2.1.4

Ahold 35

3.2.2.1.5

Kaufland 35

3.2.2.1.6

Tradiční trh 35

3.2.2.1.7

Resumé dílčí analytické části 35

3.2.2.2

Analýza hlavních dodavatelů 36

3.2.2.2.1

Dodavatelé POS materiálů 36

3.2.2.2.2

Dodavatelé dárků 36

3.2.2.2.3

Ostatní dodavatelé 36

3.2.2.2.4

Resumé dílčí analytické části 36

3.2.2.3

Analýza hlavních konkurentů 36

3.2.2.3.1

Coty 36

3.2.2.3.2

Henkel 38

3.2.2.3.3

P&G 39

3.2.2.3.4

Resumé dílčí analytické části 39

3.2.3

Analýza oborového okolí dle Porterova modelu 41

3.2.3.1

Vyjednávací síla odběratelů 41

3.2.3.1.1

Resumé dílčí analytické části 42

3.2.3.2

Vyjednávací síla dodavatelů 42

3.2.3.2.1

Resumé dílčí analytické části 43

3.2.3.3

Rivalita stávajících konkurentů 43

3.2.3.3.1

Resumé dílčí analytické části 44

3.2.3.4

Hrozba vstupu nových konkurentů 44

3.2.3.4.1

Resumé dílčí analytické části 44

3.2.3.5

Hrozba substitutů 45

3.2.3.5.1

Resumé dílčí analytické části 45

3.3	Analýza stakeholderů 46

3.3.1

Resumé dílčí analytické části 46

3.4	Analýza vnitřního prostředí 47

3.4.1

Analýza funkčních oblastí 47

3.4.1.1

Oblast výrobně-technická 47

3.4.1.1.1

Resumé dílčí analytické části 47

3.4.1.2

Oblast marketingu a distribuce 47

3.4.1.2.1

Resumé dílčí analytické části 47

3.4.1.3

Oblast výzkumu a vývoje 48

3.4.1.3.1

Resumé dílčí analytické části 48

3.4.1.4

Oblast personální 48

3.4.1.4.1

Resumé dílčí analytické části 48

3.4.1.5

Oblast finanční 48

3.4.1.5.1

Resumé dílčí analytické části 48

3.4.1.6

Oblast informační 49

3.4.1.6.1

Resumé dílčí analytické části 49

3.5	Analýza konkurenční pozice 49

3.5.1

Vyjednávací síla zákazníků 49

3.5.2

Vyjednávací síla dodavatelů 49

3.5.3

Hrozba vstupu nových konkurentů 49

3.5.4

Hrozba substitutů 49

3.5.5

Rivalita firem působících na trhu 50

3.5.6

Resumé dílčí analytické části 50

4	SWOT analýza 50

4.1	Sumarizace výstupů analytické části do SWOT analýzy 50

4.1.1

Silné stránky 50

4.1.2

Slabé stránky 51

4.1.3

Příležitosti 52

4.1.4

Ohrožení 53

4.2	Zúžení SWOT analýzy na hlavní faktory a návrh opatření 55

4.2.1

Hlavní silné stránky a návrh základních opatření 55

4.2.2

Hlavní slabé stránky a návrh základních opatření 55

4.2.3

Hlavní příležitosti a návrh základních opatření 56

4.2.4

Hlavní ohrožení a návrh základních opatření 56

5

Návrhy 7

5.1	Základní návrh řešení 57

5.1.1

Snížení fluktuace zaměstnanců 57

5.1.2

Vyjednávání s klienty 57

5.1.3

Nezaměřovat se pouze na výši obratu a tržní podíl 57

5.1.4

Mít konzistentní a jasnou dlouhodobou strategii 58

5.2	Provázání na nadřazenou strategii 58

5.3	Formulace návrhu business strategie dle konceptu „7P“ 58

5.3.1

Produkt 58

5.3.2

Price 58

5.3.3

Placement 58

5.3.4

Promotion 59

5.3.5

Process 59

5.3.6

Planning 59

5.3.7

People 59

6	Zdůvodnění návrhu pomocí výsledků analýzy SWOT 59

6.1	Silné stránky 59

6.2	Slabé stránky 59

6.3	Příležitosti 60

6.4	Ohrožení 60

7

Závěr 61

Seznam pramenů 63
Tištěné zdroje 63
Elektronické zdroje 63
Rejstřík cizích pojmů užitých v této práci 64

"T6 V NOZ jsou dosti nejasně definovány některé občansko-právní i obchodní vztahy, tudíž zde vzniká pro firmu riziko v obou těchto rovinách. U mnoha inovovaných zákonů dosud není znám způsob řešení a jejich vyústění v praxi. Tato situace může rovněž odrazovat velké množství potenciálních investorů, případně může mít vliv na rozhodování stávajících společností pohybujících se na našem území.

3.1.2.3 Ekonomické faktory
Mezi ekonomické faktory je možné řadit například míru nezaměstnanosti obyvatelstva, hos-podářský růst, nastavení směnných kurzů, atd.
3.1.2.3.1 Rostoucí míra nezaměstnanosti
Rostoucí míra nezaměstnanosti má velmi negativní vliv hned z několika důvodů. Jednak snižuje koupěschopnost obyvatelstva, kterému po zaplacení výdajů na základní životní potřeby již zbývá jen velmi malá, či žádná, část příjmu. Tím jsou samozřejmě nuceni při výběru upřednostňovat zboží nejnižších cenových relací nebo se zaměřit na zboží nabízené v akcích a zároveň tato situace vzbuzuje v obyvatelstvu pesimistický výhled do budoucna.
S ohledem na výše uvedené dochází k neochotě obyvatelstva, či spíše nemožnosti, utrácet, čímž bude docházet k průtahu a prohlubování ekonomické krize nejen na trhu s kosmetic-kými výrobky.
Graf 3 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR

Zdroj: ČSÚ
3.1.2.3.2 Výkon ekonomiky
Jak je vidět z následujícího grafu, ani základní ukazatele jako HDP a Parita kupní síly ne-rostou.
HDP provázel strmý růst až do krizového roku 2008. Po roce 2008 následoval propad.
Také u Parity kupní síly docházelo do roku 2008 k růstu, byť růst tohoto ukazatele nebyl tak strmý jako růst HDP. Po roce 2008 se na Paritě rovněž odrazila ekonomická krize.
V porovnání ukazatelů HDP a Parity kupní síly je nutné konstatovat, že zatímco růst i pro-pad u HDP byl v obou případech strmý, na Paritě kupní síly se krize neprojevila tak výraz-ně.
Oba ukazatele nám jasně ukazují, že ani v současné době není krize zažehnána a znovu se tak vracíme k pesimistickému nastavení obyvatelstva a jeho ochotě a možnosti utrácet.
Graf 4 Ukazatele výkonu ekonomiky

Zdroj: ČSÚ
3.1.2.3.3 Intervence ČNB
V říjnu roku 2013 došlo k měnové intervenci ČNB, která ze dne na den oslabila kurz koru-ny vůči Euru na 27,5 Kč za 1 EUR. Své důvody objasnila ČNB tím, že zemi hrozila deflace potažmo stagflace, což je absolutní meziroční pokles cenové hladiny v ekonomice, který je měřen indexem spotřebitelských cen.
ČNB tedy „ze svého pohledu“ včas nastoupila, aby zachránila situaci. Touto svou činností znehodnotila kupní sílu koruny a svým způsobem připravila české obyvatelstvo o cca 5% úspor a rezerv.
ČNB svůj krok obhajuje tím, že se díky inflaci zvýší zaměstnanost o 30 000 nových pra-covních míst, což má přispět k rozhýbání ekonomiky.
Podnikatelská sféra nadšení ČNB už sdílí méně a její reakce jsou spíše rozporuplné."

Práce obsahuje grafy, tabulky a obrázky o rozsahu cca 18 stran.