Obsah

1

Úvod

2	Slovo buddhismus v běžném životě

3	Základní pojmy

4	Náboženství či filosofie

5	Čtyři vznešené pravdy

5.1	Existence jako zkušenost utrpení

5.2	Příčina utrpení

5.3	Východisko z utrpení

5.4	Cesta z utrpení

6	Osmidílná stezka

7	Buddha a jeho příběh

7.1

Buddha

7.2	Tři znaky pomíjivosti

7.3

Osvícení

7.4	V gazelím parku

7.5	Buddhova smrt

8	Rozšíření buddhismu

9	Rozdělení buddhismu

10	Současný buddhismus

11

Závěr

12	Prameny a literatura

13	Citovaná literatura

"Mnohým lidem se pod pojmem buddhismus vybaví slova jako převtělování, mnich, meditace nebo třeba tlustý usměvavý mužíček. Žádný z těchto lidí by se nemýlil, ale představuje si pouze část jedné obrovské skládanky, kterou toto slovo skrývá. V tradičně „buddhistických“ zemích třeba buddhismus nenajdeme, ale jen Buddhovo učení. Samotný pojem „buddhismus“ totiž vznikl až v 19.století jako výtvor evropanů a je tedy zatížen historickými a kulturními obsahy. Pojem „buddhismus" tak dnes zahrnuje nejen Buddhovo učení, ale i jeho celý vývoj. Našim cílem je tedy pokusit se tomuto porozumět. Dovolila bych si ale rovnou citovat jednu radu: „Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír.“ (Buddha)

3 Základní pojmy
Než však začneme číst jakoukoli knihu o buddhismu, článek na internetu nebo sledovat přednášky na webových stránkách, je důležité osvojit si několik slov ze sanskrtského jazyka, kterým byli zaznamenány starověké zprávy o buddhismu. Nejdůležitějším z nich je Brahma (m.1 / sanskr. bůh jakožto stvořitel), který představuje neidentifikovatelnou podstatu všeho, nejvyšší duchovní princip, duši vesmíru. Původně brahma označoval kněze, tedy příslušníka kněžské kasty bráhmanů v brahmanismu, což bylo náboženství starověké Indie. V člověku se brahma projevuje jako Átman (m. / sanskr. duše, dech, pravé Já), tedy je to subjektivní stránka Brahmana. Pojem nelze spolehlivě přeložit, neboť v neindických jazycích je slovo Já s velkým písmenem „J“ zavádějící. Další termínem, který je všeobecně známý je Karma nebo též Karman (s.2 / sanskr. čin, jednání, oběť, osud, pohyb) označuje skutky, podle jejíchž morálních hodnot se rozhoduje o posmrtném bytí člověka. Lidská touha vede k myšlenkám, slovům a činům, které mají následky a to buď záslužné (dobrá karma) nebo zhoubné (špatná karma). Zásluhy přinášejí štěstí a zhoubné činy způsobují zase neštěstí. Dokud člověk nenaplní míru dobrých skutků, bude se jeho duch stále převtělovat do nových existencí, až ji naplní, splyne átman s brahma, a tak dojde k vysvobození z koloběhu života. Proces příčin a následků však můžeme úplně přeskočit, pokud pochopíme jak nakládat se svojí myslí. Karma funguje tak, že každý čin, slovo či myšlenka je zaznamenán v naší mysli a prožívání světa je určováno obsahem naší mysli. Negativní myšlenky vedou k budoucímu utrpení a buddhismus nabízí metodu jak se tohoto negativního otisku v naší mysli zbavit. Naši mysl můžeme očistit prostřednictvím meditace. Pomocí ní tak můžeme dosáhnout stavu mysli, která karmu nevytváří a tak dosáhnout osvícení. Co se týká pojmu osvícení, tak ten byl do buddhismu přenesen z křesťanské mystiky a není tudíž zcela vhodný. Přesněji odpovídá překladu termín „probuzený“, tedy někdo kdo prozřel či dosáhl nejvyššího poznání. Vzhledem k trefnosti pojmu „osvícený“ bych však raději užívala tento. Nirvána nebo tedy též osvícení (sanskrt. vyhasnutí) je tedy stav mysli bez přítomnosti ega a rušivých emocí. Neexistuje v něm vznikání, přeměna ani zánik. Je to stav, který je stále přítomný. Po smrti pak osvícený člověk dosáhne parinirvány, což jest konečná blaženost. Poslední pojem, který uvedu ze sanskrtské terminologie, je Dharma (m. / sanskrt. způsob bytí). Ve svém původním významu je chápán jako duchovní zákon, kterým je nutno se řídit. V buddhismu se tento pojem zaměřuje pouze na učení Buddhy a duchovní zákony s ním spojené. Hovoříme-li tedy o buddhismu, mluvíme o pojmu vytvořeném evropany v 19.století a tudíž je zatížený historickými a kulturními předpoklady euro-americké civilizace. Máme-li však na mysli pouze Buddhovu nauku, měli bychom pro upřesnění používat pojem Dharma nebo slovní spojení Buddhovo učení. V zemích jihovýchodní Asie proto nenajdeme buddhisty, ale Buddhovi následovníky. Co se týká pojmů není jich třeba znát víc. Každá literatura nám pak nabízí další množství pojmů, které už však nejsou tak všeobecně známé."

Práce obsahuje fotografie o rozsahu cca 1 strany.