"Pevné látky dělíme na krystalické a amorfní. KRYSTALICKÉ LÁTKY jsou charakteristické pravidelným uspořádáním částic (atomů, molekul, iontů), z nichž jsou složeny. U AMORFNÍCH LÁTEK je periodické uspořádání částic omezeno na vzdálenost do zhruba 10-8m, na větších vzdálenostech je pravidelnost uspořádání porušena. Amorfní látky se tedy vyznačují jen krátkodosahovým uspřádáním oproti látkám krystalickým. Patří sem sklo, pryskyřice, vosk,… zvláštním případem jsou polymery (plasty, biopolymery).
 Krystalické látky se dále děli na monokrystaly a polykrystaly. MONOKRYSTALY se vyskytují méně často, částice jsou uspořádány tak, že se jejich rozložení v prostoru periodicky opakuje, vytvářejí velké pravidelné krystaly a patří sem např. halit nebo diamant. POLYKRYSTALICKÉ LÁTKY jsou častější, skládají se z velkého počtu drobných krystalů - zrn, které mají rozměry od 10μm do několika milimetrů, uvnitř zrn jsou částice uspořádány pravidelně, poloha zrn je však náhodná.
 KRYSTALOVÁ MŘÍŽKA je struktura, kterou vytvářejí pravidelně uspořádané částice krystalické látky (atomy, ionty, molekuly), tato struktura může vypadat jakkoli. Ideální krystalová mřížka je však pravoúhlá, nejčastěji kubická, a obsazená pravidelně rozloženými částicemi. Základní krychle (nebo jiné těleso) obsazená určitým charakteristickým způsobem se nazývá ELEMENTÁRNÍ BUŇKA KRYSTALU. Délka hrany základní buňky se nazývá MŘÍŽKOVÝ PARAMETR a. Částice ve vrcholech jsou společné pro 8 buněk, částice ve hranách pro 4, ve stěnách pro 2, částice uvnitř buňky patří pouze této buňce – toto je potřeba si pamatovat kvůli některým výpočtům."

Práce obsahuje nákresy a vzorce o rozsahu cca 1,5 stránky.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ