1.	Úvod do problematiky

2.	Ochranné známky

2.1.	Funkce ochranných známek

2.2.	Ochranné známky vyloučené ze zápisu

2.3.	Přihlašování ochranných známek

2.4.	Převod práv k ochranné známce

2.5.	Mezinárodní zápis ochranných známek

2.6.	Proslulé ochranné známky a jejich ochrana

3.	Označení původu výrobku

4.	Ochranná známka - impuls a magnet pro zákazníka

5.	Ochranná známka a konkurenční boj

6.	Předpoklady úspěchu ochranné známky

7.	Shrnutí významu ochranné známky v souvislosti s marketingem a kapitálovými trhy

8.	Příklady sporů o ochranné známky

8.1.	Česká Toyota, aneb "originální" nápady českých podnikatelů

8.2.	Budweiser Budvar - pár písmen - to je to, oč tu běží

9.

Grafy

9.1.	Spontánní znalost výrobků kosmetiky

9.2.	Důležitost ceny a značky při nákupu

10.	Příklady slovních a kombinovaných ochranných známek

"Mezinárodní zápis ochranných známek
Tento zápis stanovuje Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek. Ochrana práv k mezinárodním známkám ve všech členských státech se získává na základě přihlášky zápisem v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem na ochranu průmyslového vlastnictví se sídlem v Ženevě. Podmínkou zařazení do rejstříku je, aby byla známka zapsána v zemi původu tj. v zemi, kde má přihlašovatel podnik. Ochranná známka je chráněna rovněž po dobu 10 let s možností následného obnovení na stejnou dobu. Dalšími předpisy, které práv k označení výrobku regulují jsou Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu (upravuje jednotný seznam tříd a abecední seznam výrobků a služeb při mezinárodním zápisu ochr. známek), Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví při WTO a Smlouva o známkovém právu sjednána na půdě Světové organizace duševního vlastnictví.

Proslulé neboli všeobecně známé ochranné známky a jejich ochrana
Rozdíl mezi "obyčejnou" a proslulou ochrannou známkou je v tom, že běžnou ochrannou známku smí majitel využívat pouze pro označení výrobků nebo služeb, pro které je zapsána, kdežto u proslulé známky toto omezení neplatí. Jednoduše řečeno, proslulé známky jsou chráněny bez ohledu na druh výrobku nebo služeb. Proto jsou ze zápisu vyloučeny ochranné známky, které se shodují s proslulými známkami, i když jsou přihlašovány pro označení jiných výrobků nebo služeb než je zboží majitelé proslulé známky (např. si nikdo nemůže zapsat ochrannou známku Mercedes pro šicí stroje vyráběné třeba v Estonsku). Na základě Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 mají proslulé známky nárok na zvýšenou ochranu proti napodobování ze strany třetích osob. Z toho vyplývá fakt, že tyto všeobecně známé ochranné známky jsou chráněny v podstatě automaticky, bez ohledu na skutečnost, zda jsou zapsány v národním rejstříku či nikoliv.

3. Označení původu výrobku
Za označení původu výrobků se považuje zeměpisný název země, oblasti nebo místa, který se stal obecně známý. A to v souvislosti s tím , odkud pochází výrobek, jehož jakost nebo jiné znaky jsou určeny zeměpisným prostředím včetně přírodních a lidských podmínek (řemeslná zručnost, výrobní tradice). Označení původu se v tomto případě týká nejen průmyslových a řemeslných výrobků, ale i produktů zemědělských a přírodních. I zde se podává přihláška Úřadu průmyslového vlastnictví. Ochranná doba není časově omezena. Zapsané označení může používat pouze zapsaný uživatel. Nikdo si ho nesmí přisvojit, napodobovat a nelze jej používat ani jako označení druhu výrobků. Na označení původu ovšem nelze poskytnout licenci. Na druhou stranu o zápis do rejstříku může jako další uživatel požádat ten, jehož výrobky splňují podmínky stanovené pro již dříve zapsané označení. Problematiku označení původu výrobku upravuje zákon č. 159/1973 Sb."

Práce obsahuje grafy a grafiku.
Seminární práce z předmětu Marketing.