1.

Úvod

2.	Původ označení

3.	Základní funkce

4.	Vývojové typy politických stran

4.1	Elitní strany

4.2	Masové strany

4.3	Univerzální strany

4.4	Kartelové strany

5.	Třídění podle politické orientace

5.1	Stranické rodiny

5.1.1

Křesťansko-demokratické strany

5.1.2

Konzervativní strany

5.1.3

Liberální strany

5.2	Další rodiny

5.2.1

Sociálně demokratické a socialistické strany

5.2.2

Krajně pravicové strany

5.2.3

Zelené strany

5.2.4

Komunistické a krajně levicové strany

5.2.5

Agrární strany

5.2.6

Regionální a etnické strany

„Tyto tři stranické rodiny díky úzké konvergenci si jsou hodnotově velmi blízké, což v řadě případů vede „k přesahování“ jednotlivých stran do různých rodin. Např. česká Občanská demokratická strana (ODS) tak představuje liberálně-konzervativní subjekt, podobně např. německá Křesťansko-sociální unie (CSU) křesťanskou stranu se silným konzervativním programem atd. Na evropské úrovni tato programová blízkost vede k existenci společné nadnárodní stranické struktury – Evropské lidové strany (EPP), jež sdružuje křesťanskodemokratické, konzervativní a konzervativně-liberální strany. V domovských zemích její členské strany zpravidla vyplňují větší část pravé poloviny politického spektra. (Jinou pozici zaujímají liberální strany, které jsou obvykle spíše malými formacemi, jež většinou působí jako doplňkový partner křesťanskodemokratického či konzervativně-liberálního subjektu). Dále můžeme rozlišit rodiny:
Sociálně demokratických a socialistických stran: k nejvýznamnějším v dnešní Evropě patří němečtí, švédští sociální demokraté, francouzští, španělští socialisté či britští labouristé. Tyto strany se zpravidla po druhé světové válce vzdaly svého původně marxistického programu předpokládajícího rozsáhlé znárodňování a postupně akceptovaly tržní ekonomiku jako ekonomický základ svobodné společnosti (v programu si ale často ponechaly zvýšený důraz na sociální otázky). Sociálnědemokratické a socialistické strany zpravidla představují hlavní levostředový subjekt v daném stranickém systému. Na evropské úrovni jsou sdruženy ve Straně evropských socialistů (PES).
Krajně pravicových stran: do této rodiny je zařazována francouzská Le Penova Národní fronta, rakouští Svobodní, Slovenská národní strana, v českých poměrech pak např. Republikáni Miroslava Sládka. Jde o velmi heterogenní rodinu, kdy cíle a hodnoty vyznávané jednotlivými stranami se mohou značně lišit, přičemž i zařazování některých stran do této rodiny je často diskutabilní (např. postfašistická italská Národní aliance je dnes běžně zařazována spíše ke konzervativním stranám, podobně rakouští Svobodní mají blízko k liberálním stranám atd.). Obecně lze tento typ stran nicméně vymezit především na základě jejich přehnaného nacionalismu, odporu vůči imigrantům (a někdy cizincům obecně) a silného populismu.
Zelených stran: tato rodina zaznamenala svůj vzestup až od 70. let 20. století, přičemž ve všech případech jde o (maximálně) malé strany s podporou zpravidla mezi 5 – 10 % voličů. K politicky nejvýznamnějším patří němečtí, francouzští či finští zelení (ve všech třech případech jde o strany, které už zasedly či zasedají ve vládě). Klíčová pro strany zelených je profilace na ekologické problematice.
Komunistických a krajně levicových stran: Tato původně významná rodina má dnes v prostoru západní a střední Evropy jen minimum významných reprezentantů. Důležitý v této souvislosti byl fenomén transformace původně komunistických stran ve formace jiného typu (italští, polští či maďarští komunisté, kteří se přeměnily v sociálnědemokratické strany, skandinávské komunistické strany, které se přesunuly do rodiny ekologických stran atd.) Komunistické strany, které si ponechaly původní identitu (francouzští, řečtí či španělští komunisté) dnes mají jen malé parlamentní zastoupení a jejich politický význam je zpravidla malý. Jednou z mála výjimek z hlediska významu jsou čeští komunisté (KSČM). Komunistické strany se zpravidla hlásí k marxismu (někdy i odkazu V. I. Lenina), akcentují význam třídního boje a diktatury proletariátu a odmítají tržní ekonomiku.“