„Je důležité připomenout, že rychlost komutované linky se tehdy pohybovala na 14,4 kbit/s a k této rychlosti je také vztažen ceník. Conet rovněž vyžadoval jednorázový poplatek 1000 korun za připojení. Tyto ceny mohou vypadat tragicky, na rycZkratka BBS (Bulletin Board Systems) nemá v češtině smysluplnou obdobu a pokoušet se o překlad nemá asi dnes již ani smysl. Spíše se pokusme podívat, jak byl výraz BBS nahlížen ve své době.
BBS není nic jiného, než počítač pracující v plně automatickém režimu, jenž k sobě má připojen alespoň jeden modem. Tento počítač čeká na zavolání. Uživatel, který zavolá na číslo jeho modemu, začne komunikovat s instalovaným BBS programem a může procházet jeho nabídkou.
Domovinou BBS jsou opět Spojené státy - BBSky se zde začaly rozmáhat v osmdesátých letech ze stejných důvodů jako v České republice. Přinášely lidem možnost dosud nepoznané elektronické komunikace. Na BBS si totiž šlo vyměňovat vzkazy s ostatními uživateli podobně, jako to dnes činíme emaily. Rovněž bylo možno stahovat si programy z dostupných knihoven a chatovat v diskusních fórech. BBS byly vlastně interaktivní předchůdci webu.
Prvotním problémem pošty na BBSkách byla její lokálnost. Pokud jste se přihlásili na jinou BBS, neměli jste zde svoji poštu a ani jste nemohli poštu na další BBSku jinému uživateli poslat. A tak, zjednodušeně řečeno, vznikl FidoNET, amatérská počítačová síť propojující jednotlivé BBSky.
Nyní to svádí k paušálnímu zjednodušení problematiky prohlášením, že FidoNET je vlastně něco jako Internet. Po stránce ideové je mu velmi blízký, po stránce technické jde ale o dva velmi rozdílné světy.
FidoNET obsahuje počítače zvané uzly (node), k nimž se připojují jednotliví uživatelé pomocí komutovaných linek ze svých počítačů, takzvaných pointů. Jednotlivé node mezi sebou podle určitého schématu komunikují a předávají si zprávy. Každý uzel i každý point má svoji unikátní adresu, podle níž je doručováno vše, co je na ni posláno. Zatímco na Internetu nemá adresa žádnou vyšší logiku a řídí se hlavně zájmem jejího majitele nebo volným doménovým prostorem, adresa v síti FidoNET je striktně hierarchická a je uživateli přidělena.
Adresa má svoji pevnou strukturu v tomto tvaru: zóna:síť/node.point
Zóna představuje geografický světadíl. První zóna je Severní Amerika, druhá Evropa, třetí Austrálie a Oceánie, čtvrtá Střední a Jižní Amerika, pátá Afrika a šestá Asie.
Síť se již vztahuje ke státu - číslo sítě se skládá z čísla regionu a samotného čísla sítě. Například číslo regionu 42 je vyhrazeno České a Slovenské republice, přičemž 420 je Praha, 421 je Morava, 422 je Slovensko a 423 jsou Čechy bez Prahy.
Node a point - to jsou již jednotlivé identifikátory počítačů a k nim připojených uživatelů, pointů.
Příklad: Toto je FidoNET adresa - 2:420/51.14. Číslo 2 náleží zóně Evropy, číslo 42 patří regionu České a Slovenské republiky, číslo 0 síti ČR, číslo 51 uzlu BBS Baidu a konečně číslo 14 je číslem uživatele.“

Práce obsahuje tabulky. Čistý text práce dosahuje cca 21 stran.