1.

Úvod

2.	Právo na práci

3.	Politika zaměstnanosti

3.1	Zákon č. 435/2000 Sb., §2

4.	Aktivní politika zaměstnanosti

5.	Pasivní politika zaměstnanosti

6.	Vliv vstupu do EU na politiku zaměstnanosti ČR

7.	Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT za srpen 2004

8.	Úřady práce

9.	Příčiny nezaměstnanosti

10.	Rizikové skupiny na trhu práce

10.1	Absolventi

10.2	Mladší věkové kategorie

10.3	Ekonomicky neaktivní ze zdravotních důvodů

10.4

Romové

10.5	Nekvalifikovaní a nízko kvalifikovaní uchazeči

10.6	Uchazeči pečující o děti do věku 15 let nebo o zdravotně postižené

10.7	Uchazeči o zaměstnání starší 50 let

10.8	Ekonomicky aktivní obyvatelé starší 60 let

11.	Poruchy trhu práce

12.	Typy nezaměstnanosti

12.1

Frikční

12.2

Sezónní

12.3	strukturální

13.	Možné rezervy v řešení nezaměstnanosti

14.

Závěr

15.	Otázky k zamyšlení

„Mladší věkové kategorie
Mladší věkové kategorie jsou, v porovnání s ostatními, ochotnější za prací migrovat (dojíždět, přestěhovat se), a to téměř bez ohledu na dosažené vzdělání. Se založením vlastní rodiny však dochází k situaci, kdy tato jejich ochota rapidně klesá, ale zároveň jejich nová domácnost vyvíjí značný tlak na dostatečný příjem z placeného zaměstnání.

Ekonomicky neaktivní ze zdravotních důvodů
Pod pojmem „ekonomicky neaktivní ze zdravotních důvodů“ rozumíme „občany se změněnou pracovní schopností“ (dále „se ZPS). Po rozpadu nejrůznějších výrobních družstev, která ve velké míře zaměstnávala osoby se ZPS, nuceně výrazně poklesla míra ekonomické aktivity této skupiny obyvatelstva. Jen část těchto osob představuje za mimořádně příznivých okolností možný skrytý zdroj pracovních sil pro běžné zaměstnavatele. Přes řadu již přijatých opatření k podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to jak v osobní stimulaci, tak v hmotné podpoře zájmu zaměstnavatelů, patří tato sociální skupina mezi nejohroženější na trhu práce

Romové
Romy primárně na trhu práce znevýhodňuje nízká úroveň vzdělání a diskriminace ze strany zaměstnavatelů na formálním trhu práce. Nevýhodou je i slabý sociální kapitál Romů, mimo jiné v důsledku jejich koncentrace v deprivovaných rodinách, komunitách a sousedstvích se slabými vazbami k trhu práce. Vlivem těchto okolností je značná část Romů trvale závislá na neformálním trhu práce (šedá ekonomika) a na sociálních dávkách. Nabídka míst v šedé ekonomice, jež Romy využívá jako snadno dosažitelnou pracovní sílu, v kombinaci se sociálními dávkami se jim samotným jeví být relativně výhodnou alternativou, a tak pobídky k vzdělávání zatím nejsou pro většinu Romů v mladé generaci dost silné; vzdělanost Romů roste jen velmi pomalu, pomaleji než v majoritní populaci

Nekvalifikovaní a nízkokvalifikovaní uchazeči
Handicap nízké kvalifikace je u uchazečů o zaměstnání velmi často doprovázen
vyšším věkem. Zavádění nové technologie, procesy modernizace a automatizace tyto osoby z trhu práce stále více vytlačují.
Situace nízkokvalifikovaných osob je ztěžována zaměstnavateli, u kterých panuje předsudek o nízké kvalitě a motivaci této pracovní síly. Požadují proto i na pracovní místa pro osoby se základním vzděláním vyučence. Tato tendence je podporována celkovým nedostatkem pracovních příležitostí.


Uchazeči pečující o děti do věku 15 let nebo o těžce zdravotně postiženého občana
Nezaměstnané osoby v evidenci úřadů práce pečující o děti do věku 15 let nebo o těžce zdravotně postiženého občana požadují pracovní místa se zvláštní úpravou pracovní doby a pracovního režimu. Takovýchto pracovních míst je však nedostatek. Zaměstnavatelé tyto osoby odmítají zaměstnávat vzhledem k možnosti časté absence z důvodu péče o dítě v nemoci. Tito uchazeči se stávají nezaměstnatelnými a dlouhodobě zůstávají v evidenci úřadu práce, a to často i přes dosaženou vyšší kvalifikaci. Ve snaze získat zaměstnání za každou cenu, mnohdy uchazeči, resp. uchazečky této skupiny přijímají zaměstnání, které jim vyhovuje jako pečujícím osobám, nikoliv však jako lidem s určitými předpoklady pro výkon náročné práce. Proto zaměstnání po určité době opouštějí a vrací se zpět do evidence.
U žen po návratu z mateřské a další mateřské dovolené je problém o to tíživější, že jejich sebedůvěra je obvykle ještě menší a několikaletá absence na trhu práce je více znevýhodňuje (ztráta profesních znalostí a pracovních zkušeností).“

Práce obsahuje grafy. Čistý text práce dosahuje cca 6 stran. Práce byla napsána pro Masarykovu univerzitu v Brně, Právnickou fakultu.