1.	Stavba živočišné buňky

1.1	Buněčná stěna

1.2	Plazmatická membrána

1.3	Cytoplazma

1.4	Buněčné jádro

1.5	Endoplazmatické retikulum

1.6

Ribozomy

1.7	Golgiho aparát

1.8

Lyzozom

1.9

Cytozomy

1.10

Vakuoly

1.11	Semiautonomní organely

1.12

Centriola

1.13	Cytoskelet

2.	Stavba rostlinné buňky

2.1	Buněčná stěna

2.2	Endoplazmatické retikulum

2.3	Golgiho aparát

2.4

Lyzozom

2.5

Vakuola

2.6	Semiautonomní organely

2.6.1

Leukoplasty

2.6.2

Chloroplasty

2.6.3

Rodoplasty

2.6.4

Fenoplasty

2.6.5

Chromoplasty

3.	Stavba buňky hub

3.1	Buněčná stěna

3.2

Jádro

3.3

Plastidy

3.4	Zásobní látky

„EUKARIOTICKÉ ORGANISMY
-velikost: průměrně 10 – 100
-různý tvar (oválný, kulovitý, kubický, dlaždicovitý, hvězdicovitý)
-STAVBA ŽIVOČIŠNÉ BUŇKY:
-buněčná stěna: není, místo ní je slizový obal glykokalyx
-plazmatická membrána: stejná jako u prokaryotické b., navíc obsahuje cholesterol (drží fosfolipidy u sebe, důležitý pro její propustnost), mohou se z ní tvořit organely (vakuola)
-cytoplazma: směs roztoků org. a anorg. látek
-buněčné jádro (nucleus = karyon): nedílná součást téměř všech b. (jen výjimečně u vysoce specializovaných b. dochází k jeho vymizení (červené krvinky savců)
▪ největší organela buňky (zaujímá 10% jejího objemu)
▪ na povrchu jádra je jaderná membrána: tvořena dvěma biomembránami (mezi nimi je perinukleární pro¬stor), je opatřena otvůrky – tzv. jaderné póry (umožňuje výměnu makromolekulárních látek – RNA, bílkoviny), vnější jaderná membrána je ve styku s ER (endoplazmatické retikulum)
▪ uvnitř jádra je jaderná šťáva (karyoplazma) s jaderným skeletem (síť bílkovinných vláken)
▪ nejcharakterističtější složkou jaderné hmoty je chromatin (tvoří většinu b. jádra) – jeho základem jsou nukleozómy – tvořeny DNA a bílkovinami (histony) = tzv. nuklehistonové jádro
▪ chromatinová vlákna vytvářejí chromozómy
▪ součást jádra je jedno n. více jadérek (nukleolus), které se podílí na syntéze někt. bílk., je v něm produko¬vána r-RNA, vznikají v něm ribozómy, souvisí s metabolickými funkcemi jádra
-endoplazmatické retikulum (síť) = ER: soustava vzájemně propojených silně zploštělých váčků a kanálků
▪ na povrchu váčků jsou vázány ribozómy = drsné ER (syntéza bílkovin)
▪ povrch kanálků je bez ribozómů = hladké ER (syntéza lipidů a polysacharidů)
-ribozómy: vázané na ER i volně v b.
▪ kulovitý tvar, tvořeny hlavně r-RNA a bílkovinami
▪ skládá se ze dvou podjednotek (velká a malá) – vz. v jadérku, ex. samostatně, při proteosyntéze se na sebe navazují přes m-RNA
▪ slouží k syntéze bílkovin
-golgiho aparát (komplex) = GA: soubor váčků propojených kanálky a vlákny (část GA - soubor několika váčků = diktyozóm = golgiozóm)
▪ úprava produktů ER (postsyntetická úprava bílkovin) – upravené produkty jsou sekrečními váčky uvolňovány do cytoplazmy
▪ zajišťuje vylučování odpadních látek = exocytóza
▪ odškrcováním váčků z GA vznikají samostatné organely b. – lyzozómy, cytozómy
-lyzozóm: váčky kulovitého tvaru uzavřené membránou, obsahují enzymy (kyselé hydrolázy)
▪ vz. odškrcováním GA = primární lyzozómy
▪ prim. l. se pohybují cytoplazmou a splývají s váčky s potravou = sekundární lyzozómy (fagolyzozómy)
▪ nestravitelné zbytky potravy ve fagolyzozómech zůstávají v membránových váčcích jako zbytková = reziduální tělíska (terciární lyzozómy)
-cytozómy: váčky tvarem a velikostí podobné lyzozómům
▪ obsahují urč. typy enzymů“

Práce obsahuje schémata.