1.	Podstata ekonomie,vyspělost ekonomiky určitého státu a kvality života

1.

Ekonomie

1.1.	Klasifikace zemí podle hospodářské úrovně

2.	Základní ekonomické pojmy tržní ekonomiky

2.1.	Základní ekonomické činnosti

2.2.

Pojmy

3.	Základní představa o trhu,členění trhů v moderní ekonomice

3.1.

Trh

3.2.

Typy trhů

3.3.	Tržní subjekty

4.Strategie ekonomického rozvoje České republiky, podstata ekonomické transformace a přechodu k tržní ekonomice po r.1989

4.1.	Vývojové etapy 1.-6.

4.2.	Platební bilance

5.	Mezinárodní ekonomická integrace a záměr České republiky

5.1.	Integrační procesy

5.2.	Regionální ekonomická integrace - definice

5.3.	Integrační seskupení

5.4.	Pokusy o regionální ekonomickou integraci - výčet nejdůležitějších

5.5.	Nadnárodní společnosti

5.5.1.

Rozdělení podle vzniku

6.	Mezinárodní ekonomické instituce.

6.1.	GATT - Všeobecné dohody o clech a obchodu

6.2.	Světová organizace obchodu WTO (World Trade Organization)

6.3.	Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj neboli Světová banka (World Bank)

6.3.1.

Světová banka a organizace kolem ní

6.3.2.

Regionální rozvojové banky

6.4.	Banka pro mezinárodní platby

6.5.	Mezinárodní měnový fond (MMF)

6.6.	Evropský měnový systém (EMS)

6.7.	Evropská unie

6.8.

OSN

"Vývoj postavení ekonomiky ČR ve sv. ek. lze rozdělit do několika etap.
I.
První etapu představuje vývoj Československé republiky od r. 1918 do konce II.sv. války. Československou republiku tvořilo součástí Českých zemí, Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny,rozloha činila 140394 km2 a počet obyvatel představoval 13,6 mil (z toho 3,1 mil.Němci).
České země měly již od začátku století průmyslově agrární strukturu, ale Slovesko i Zakarpatská Ukrajina měly výrazně agrární ráz. Nově vzniklý stát zahrnoval 60 % průmyslového potenciálu bývalé monarchie a 25 % obyvatelstva. Obyvatelstvo bylo zaměstáno z 34,5 % v průmyslu, stavebnictví a řemeslu, 38,3 v zemědělství a jen z 27,2 % ve službách (tj. struktůra IAS). Důležitým krokem osamostatnění se byla měnová reforma r.1919.Tím se vytvořily podmínky pro plynulý ekonomický rozvoj země. Současně byly provedeny značné majetkové přesuny ve prospěch domácího kapitálu. Jednak byla provedena pozemková reforma,a jednak nostrifikace akciových společností. Nostrifikační zákony vyžadovaly přenesení sídel společností,jenž měly závod na území republiky,na československé území. Úvěrování nostrifikovaných společností převzaly československé banky. Československý kapitál skupoval na burzách ve Vídni a Budapešti,za velmi výhodných podmínek, akcie čs. podniků od zahraničních účastníků a soustřeďovat je v domácích rukou.Tohoto procesu se zúčastnil i francouzský a britský kapitál (francouzská účast v závodech Škoda a v železárnách v Třinci,britská účast v Anglo-Československé bance a Explosii Semtín aj.). V Československu vznikl i silný finační kapitál (pražská finanční burza se stala sedmou největší v Evropě). Ten byl tvořen třemi stupinami bank. Nejsilnější skupinu představovala Živnostenská banka a Česká eskomtní banka,které se zaměřovaly zejména na podniky těžkého průmyslu. Druhou skupinu představovala
Anglo-Československá a Pražská úvěrní banka,dále pak Česká průmyslová banka a Česká banka Union.Ty se orientovali na lehký průmysl. Třetí skupinu tvořily Agrární banka a Moravská banka, které se orientovali na zemědělství a potravinářský průmysl.

Hospodářský vývoj státu byl ve vymezeném údobí poznamenán cyklickým vývojem,kdy zejména pokles v r.1933 byl velmi těžký,z něhož se ekonomika jen pomalu zotavovala . Bylo to dáno tím,že rozbitím monarchie se klíčovou otázkou ekonomiky stalo nalezení vhodných zahraničních trhů. Československá ekonomika byla silně závislá na exportu. Ztráta velkého trhu v Rakousku a později ztráta trhů na Balkáně nutila hledat odbyt na celém světě.Jestliže ještě v r.1924 činil odbit podíl Německa a sousedních nástupnických států na čs. zahraničním obchodě 64 % pak v
r. 1937 klesl na 29 %.Vzrostl význam vzdálených trhů zejména v jižní Americe a na Středním Východě. Obchod se SSSR činilo 1 % obratu.

II.
Poté lze zaznamenat krátkou etapu od r.1945 do 1948,kdy se definitívně rozhodlo o začlenění země do bloku zemí socialistického tábora.
V období po II. sv. válce došlo v ČSR k zásadním změnám,území republiky se zmenšilo o Zakarpatskou Rus a z republiky bylo odsunuto německé obyvatelstvo.V krátkém období od r.1948 byla snaha po rozšíření teritoriálního zapojení a oblast Východu. Předpokládalo se,že ČSR bude moci obchodovat jak s Východem tak Západem. ČSR vstoupila do všech světových organizací,tedy i do MMF a IBRD.
Rovněž chtěla příjmout účast na Marshallově plánu, jenž sliboval poskytnout potřebné zdroje pro poválečnou rekonstrukci průmysl. Únorový převrat v r.1948 znamenal zlom v dalším vývoji ekonomiky,který potvrdilo převzetí sovětského modelu řízení ekonomiky v r.1951.

III.
Existenci socialismu lze rozčlenit na etapu 1948-68,
Československo se stalo výhradním dodavatelem strojírenských výrobků pro rozvoj ostatních zemí socialistického tábora. Dovoz potřebných surovin byl zajištěn dávkami ze SSSR.V ČSR dochází k prudké industrializaci. Přednostně je však rozvíjen těžký průmys, který musel zabezpečit požadavky nového zbrojení v období studené války. Nevytvořily se podmínky pro odstranění technického a strukturálního zaostávání ekonomiky, naopak vzhledem k nízké specializaci se ještě zhoršily. Téměř jednostranná orientace na země CPE se odrazila i v poklesu technické úrovně vyráběné produkce jednak vzhledem k nízkým nárokům odběratele, ale i nízké úrovni dovážené produkce."

Práce obsahuje schéma. Práce obsahuje pravopisné chyby a překlepy. Rovněž obsahuje velké množství zkratek, které činí práci nepřehlednou.
Ekonomický rozhled pro školní rok 1998/1999.