1.

Úvod

2.

Řád

2.1

Definice

2.2	Vytvořený řád - taxis

2.3	Vyrostlý řád – kosmos

3.	Odlišnosti mezi řády

4.	Příklady spontánních řádů v přírodě

5.

Pravidla

6.	Spontánní řád společnosti

7.	Rozdíly mezi pravidly ve spontánním řádu a v organizaci

8.

Závěr

„V prvé části Hayek vymezuje pojem řád a hned jej rozděluje na dva druhy: „vytvořený řád“ a „vyrostlý řád“. Řád definuje jako „takový stav věcí, v němž se velký počet prvků různých druhů má k sobě navzájem tak, že znalost nějaké prostorové nebo časové části celku nám umožňuje vytvářet správná očekávání týkající se zbytku, nebo alespoň očekávání, která mají dobrou pravděpodobnost, že se ukáží jako správná.“ Každá společnost má takovýto řád, aniž by byl uvědoměle vytvořen. Je to dáno tím, že jednotlivé prvky společnosti musí navzájem nějakým způsobem kooperovat. Řád však nelze interpretovat pouze jako uvědomělé uspořádání někým – silami mimo sytém a tedy exogenně. Tato interpretace nezahrnuje rovnováhu ustavenou zevnitř – endogenně. Spontánní řád tohoto (endogenního) druhu má odlišné vlastnosti od řádu vytvořeného.
Vytvořený řád (exogenní) může být označován též jako umělý řád, konstrukce či organizace, pokud mluvíme o společenském uspořádání. Naproti tomu vyrostlý řád (endogenní) můžeme též nazvat sebeutvářející či spontánní. Nejvýstižněji však můžeme oba druhy pojmenovat v klasické řečtině: taxis – vytvořený řád a kosmos – vyrostlý řád. Dále se dovídáme, že ve společnosti nacházíme mnohé uspořádané struktury vykazující vlastnosti řádu. Tyto však často nejsou výsledkem vědomého lidského vytváření. Jako příklad jsou zde uvedeny jazyk a morálka. Těžko si jen představit, že soubor jazykových respektive morálních pravidel někdo někdy uvědoměle vytvořil, když sledoval nějaký účel. V ekonomické terminologii tedy můžeme výrok Adama Smithe o „neviditelné ruce trhu“ chápat pouze tak, že člověk je veden k dosahování cíle, který původně nebyl jeho úmyslem. Z výše uvedeného je tedy jasné, že vytvořený řád nemůžeme uchopit jinak, než že jej vysledujeme svým intelektem.
Důležité jsou odlišnosti mezi řády. Vytvořený řád (taxis) je relativně jednoduchý (aby jej mohl někdo vytvořit), konkrétní, jeho existence může být smyslově či intuitivně vnímána a slouží účelu svého tvůrce. Oproti tomu řád vyrostlý (kosmos) sestává z poměrně složitých abstraktních vztahů mezi prvky a nebyl vytvořen za nějakým určitým účelem - každý subjekt sleduje vlastní účel. Je tedy velice adaptabilní.“