1.

Úvod

2.	Co je to spam

2.1	Klasifikace

3.	Jak spamy škodí

3.1	Pracovní náklady mazání spamů

3.2	Spamy od spolupracovníků

4.	Jak se spamům bránit

4.1	Šiřitelé spamů

4.2	Efektivní řešení

4.3	Manuální rušení

4.4	Skrývání své identity

4.5	Změny e-mailové adresy

4.6	Standardní funkce

4.7	Osobní protispamové produkty

4.8	Seznam RLB

4.9	Blokování spamů podle obsahu

4.10	Využití nabídky poskytovatelů protispamových služeb

4.11	Protispamové brány

4.12	Integrované protispamové produkty

4.13	Komplexní řešení

5.

Shrnutí

„Zřejmě nejjednodušším způsobem, jak se vypořádávat s přicházejícími spamy, je jejich manuální rušení. To ale představuje nikdy nekončící Sisyfovu práci. Navíc, jak již bylo zmíněno, není to pro organizace ani způsob levný. Se stále rostoucím počtem spamů je tato metoda pro organizace nepřijatelná a je stále méně zajímavá i pro jednotlivce.
Někteří uživatelé elektronické pošty se snaží snížit počet přicházejících spamů skrýváním své identity. Nezadávají tedy své aktuální e-mailové adresy do formulářů různých internetových dotazníků, nepoužívají je v diskusních skupinách, ruší je v parametrech udržovaných na jejich počítači apod. Toto opatření je potřeba dodržovat ihned od zavedení dané adresy do používání, jinak hrozí, že ji některý ze šiřitelů spamů zachytí a pak už je to jen otázka náhody, co se s ní děje dál. Uvedené řešení však v sobě skrývá nejednu komplikaci a především neřeší podstatu problému, jen jej poněkud časově odsouvá.
V rámci obrany proti spamům se využívá i metoda změn e-mailové adresy. Jakmile na aktuální adresu uživatele elektronické pošty začne chodit neúnosné množství spamů, ukončí její používání a přejde na jinou. Je to sice účinný postup, ale má značné nevýhody. Obdobně jako u změny telefonního čísla nebo sídla je potřeba i toto oznamovat všem partnerům, měnit navštívenky, firemní tiskopisy apod. Dá se konstatovat, že to není šťastné řešení pro jednotlivce, natož pro organizace.
Vyšší úroveň obrany proti spamům představuje jejich filtrování, které se realizuje pomocí příslušných standardních funkcí zabudovaných přímo v poštovních klientech uživatelů. To ovšem vytváří potřebu naučit jednotlivé pracovníky organizace tyto protispamové funkce používat a smířit se s tím, že pak paralelně provádějí stejné nebo obdobné činnosti, a to na úkor pracovního času a bez záruky správnosti. Nebo musí správce sítě obcházet a upravovat všechny stanice sám. Je to určitě lepší řešení, než manuální rušení spamů, doporučit je ale lze jen jednotlivcům nebo organizacím s několika málo zaměstnanci.
Na trhu jsou k dispozici i osobní protispamové produkty. Ty nabízejí ve srovnání se standardními funkcemi poštovních klientů bohatší protispamové služby. Bývají však navrženy pro samostatné uživatele a bývají většinou využívány v domácích prostředích. Vzhledem k tomu, že nenabízí centralizovanou správu, a s ohledem na skutečnost, že jejich cena za jednoho uživatele i náklady na zavedení a údržbu jsou vyšší, nelze je pro použití v organizacích doporučit.
Prvním ze zde zmiňovaných prostředků, které umožňují centralizovanou správu obrany proti spamům (tzn. je zajímavý i pro organizace), je služba označovaná jako seznam RBL (Real-time Black hole List). Obsahuje ji řada poštovních serverů a protispamových produktů. Definuje se v ní seznam adres a dalších zdrojů e-mailových zpráv, které jsou považovány za nebezpečné. Každý e-mail přicházející z těchto zdrojů je pak zablokován. Šiřitelé spamů bohužel tento prostředek znají, takže často mění servery a účty, z nichž spamy odesílají. Náročné je potom nejen vytvoření takového seznamu, ale i jeho nezbytná neustálá aktualizace. Navíc se tímto způsobem nedají ani zdaleka zachytit všechny spamy.
Pohodlnější a účinnější je další služba, která bývá k dispozici, a sice blokování spamů podle jejich obsahu. V tomto případě se zadávají např. pravidla určující, která slova v obsahu e-mailu způsobí, že je považován za spam. Díky tomu jsou zachycovány spamy přicházející z různých i dosud neznámých zdrojů. Zkušenosti z praxe ukazují, že už 20 až 30 vhodně zvolených pravidel umožní zablokovat asi 60% spamů. Zde je ale třeba si uvědomovat, že dané slovo může v jistém prostředí signalizovat spam, ale v jiném je běžně používáno. Např. slovo “droga” je obvykle příznakem spamu, ovšem v prostředí lékařském či kriminalistickém je naprosto běžné.“

Práce obsahuje tabulku a kresby. Čistý text práce dosahuje cca 4 stran.