Lze považovat demokracii za ideologii? Zamyšlení nad pojmem demokracie. Klasická řecká demokracie, prvky, které dnes z ní přežívají (referendum). Dopad americké a francouzské revoluce na vnímání demokracie, boj o volební právo. Pohled na demokracii v 19. a 20. století. Přenesení pojmu demokracie z politiky, jeho velká elasticita. Vnímání pojmu demokratická vláda - přímá demokracie: stírání rozdílu mezi vládou a lidem, mezi státem a občanskou společností, volební demokracie, současná demokratická vláda, několik chápaní "reprezentace", zastupitelská demokracie a její nebezpečí.

"Přísně vzato nelze demokracii pokládat za ideologii, jako např. liberalismus, socialismus či fašismus. Není to soubor politických idejí, prostředků a cílů organizovaných sociálních akcích, ale spíše popis určitého systému vlády a rozdělení moci. Všechny termíny končící na „-kracie“, jako je autokracie, plutokracie a demokracie, jsou odvozeny od starořeckého slova kratos , což znamenalo „vládu“ nebo „moc“. Demokracie jako taková překračuje hranice ideologií, podobně jako všechny další teorie politické vlády. Demokracie si ovšem zaslouží samostatnou kapitolu, protože je už dlouho ústředním tématem vášnivých politických diskusí. Všechny ideologie mají k demokracii svůj přístup a mnoho z nich má i specifickou koncepci, jak dosáhnout demokratické vlády. Hluboké ideologické rozdíly obnažují zejména následující otázky: „Je demokracie žádoucí?“ „Jakou formu by měla mít demokratická vláda?“ A především základní otázka: „Co vlastně znamená pojem demokracie?“

Termín „demokracie“ pochází ze starého Řecka, kde označoval vládu démos, což se obvykle překládá jako lid. Řekové ovšem původně slovem démos neoznačovali všechny lidi, nýbrž „mnoho lidí“ nebo „chudé lidi“. Demokracie se tehdy používala v pejorativním či negativním významu a označovala vládu chudých na úkor bohatých neboli vládu neznalých a nevzdělaných na úkor moudrých. Platón ve své Ústavě například píše, že demokratická vláda pravděpodobně skončí tyranií. Klasický význam slova demokracie však většinou vychází z toho, co víme o politické organizaci řeckých městských států neboli polis, z nichž nejúspěšnější a nejpropracovanější strukturu měli Atény. Aténská demokracie spočívala na principech, které se velice liší od principů novodobé demokratické vlády, především na přímé osobní účasti každého občana na činnosti vlády."