Autory těchto skript jsou: Jan Frait & Luboš Komárek

Obsah

Úvod

1.	Globalizace a měnové kurzy

1.1	Globalizace finančních trhů a její projevy

1.2	Globalizace, měnové kurzy a kurzová politika

1.3	Globální finanční trh a hospodářská politika

2.	Příliv kapitálu a jeho efekty v tranzitivních ekonomikách

2.1	Příliv kapitálu do Jihovýchodní Asie a jeho příčiny

2.2	Rizika kapitálového přílivu a jeho řízení

2.3	Příliv kapitálu, platební bilance a peněžní zásoba v ČR v letech 1993-1996

2.4	Shrnutí zkušeností rozvíjejících se ekonomik s přílivem kapitálu

2.5	Finanční krize v Asii a Mexiku

2.6	Finanční krize, jejich příčiny a indikátory

3.	Dlouhodobý rovnovážný reálný měnový kurz

3.1	Reálný měnový kurz

3.2	Determinanty reálného kurzu

3.3	Kurzový vývoj v tranzitivních ekonomikách

3.4	Modely rovnovážného reálného kurzu

3.5	Empirie dlouhodobého rovnovážného reálného kurzu v ČR

4.	Kapitálové toky, reálné kurzy a kurzová politika

4.1	Volba kurzového režimu v transformující se ekonomice

4.2	Obchodní vs. neobchodní zboží a reálný kurz

Závěr

Přikládáme dva úryvky pro názornost:
..."Jeden z ředitelů Mezinárodního měnového fondu, Stanley Fischer, považuje devalvaci za
podobnou návštěvě zubaře: „Většina se jí obává, občas je nezbytná, obecně se odkládá příliš
dlouho, přináší po určitou dobu bolest a přesto je nakonec často prospěšná. Devalvace se stává nezbytnou, pokud je měna nadhodnocena nebo se s vysokou pravděpodobností stane
nadhodnocenou. K nadhodnocení dochází tehdy, pokud je nominální kurz fixován nebo
nedostatečně přizpůsobován v reakci na nadměrnou expanzi domácí peněžní zásoby či na růst domácích nákladů a importu. Nadhodnocení může také vzniknout postupně, pokud je nominální kurz držen na neměnné úrovni, zatímco domácí inflace dlouhodobě převyšuje inflaci zahraniční.“ [Fischer, 1988, s. 108.]."....

..."Teoretické modely spekulativních krizí: První generace modelů byla motivována zejména latinsko americkou krizí 80. let a vycházela z názoru, že spekulativní útoky vznikají jako nevyhnutelný důsledek chybné makroekonomické politiky, v jejímž důsledku se fundamentální faktory vyvíjejí nekonsistentně vzhledem k udržované fixní kurzové paritě (Krugman, 1979; Obstfeld, 1984 nebo Flood a Garber, 1984). Primárním zdrojem krize je v těchto modelech obvykle nadměrná úvěrová kreace, která vzniká buď měnovým financováním deficitu státního rozpočtu nebo financováním konsolidace ztrátového bankovního sektoru. To vede postupně ke ztrátě devizových rezerv a nakonec i ke spekulativnímu útoku, který přiměje centrální banku buď k opuštění režimu fixních kurzů nebo k devalvaci. Z logiky této generace modelů vyplývá, že indikátory nadcházející krize by měly být rychlý růst domácího úvěru a prudký pokles devizových rezerv, a dále prohlubující se deficit státního rozpočtu, problémy v bankovním sektoru, reálné zhodnocení měny a zhoršování obchodní bilance. Vzhledem k tomu, že modely první generace nacházejí pouze fundamentální příčiny vzniku měnových krizí, jejich jedinou implikací pro autority je prosazování konsistentní makroekonomické politiky."....

.

Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky.
Skripta jsou ve formátu .pdf.