Historie Strašnic

Kategorie: Historie

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce pojednává a o historii obce a posléze městské části Strašnice od první zmínky až do současnosti. Mimo toho se práce zabývá i etymologickým původem názvu pojmenování Strašnice, kde jednou z pomůcek pro jeho určování byla publikace Dr. Profouse, druhou pak legenda, která se ke vzniku tehdejší obce váže. Druhou částí práce je historie této nyní již městské části Prahy. První zmínky se podle pramenů dochovaly z konce 12. století, kdy Strašnice byly součástí Vyšehradské kapituly. Kapitula měla velký vliv na další vývoj této oblasti. Část území byla vlastněna rodem z Vechty, později odkoupena majitelem Strašnického dvora Mikulášem Štuksou. Dalšími majiteli pozemků na území dnešních Strašnic byli postupně Trčkové, Jan Kopidlanský, Jiří Kuždát, Václav Zálužanský, Jan Hervítek z Nostic a mnoho dalších. Zhruba od 14. století docházelo k postupnému propojeování s Městy pražskými, až byla roku 1922 spojena s hlavním městem.
Obsah:
1. Úvod
2. Etymologie názvu
3. Historie
4. Seznam použité literatury
Úryvek z práce:
"Vzhledem k tomu že si Nové město v roce 1543 zapsalo Strašnice do městských knih a že ve vlastnictví Starého města se naopak objevují až v roce 1547, kdy byly Strašnické statky Ferdinandem I. Novému městu odebrány a podstoupeny městu starému, se zdá pravděpodobnější, že Strašnice byly zčásti odkoupeny od Jana z Buštěvsi Novým městem pražským v roce 1501 a zbytek majetku získal jako odúmrť Vladislav Jagellonský.
V letech 1508 vpadl do Strašnic šlechtic Jiří Kopidlanský se svou družinou, který mstil smrt svého bratra Jana. Ten zabil na půdě královského města zemana Jana Cukra z Tamfeldu. Rytíř Jan Kopidlanský byl zatčen a podle zákona o náhlém hrdelního soudu neprodleně sťat na Staroměstském náměstí . Jiřího vpádu se však Strašničtí sedláci postavili se zbraněmi(ručnicemi) v rukou a dokonce se i ubránili(!). To je dosti zvláštní fakt, bereme li v potaz že vesnice jako Úvaly, Běchovice či Počernice se Kopidlanského vpádu neubránili.
Velikost a cenu usedlostí ve Strašnicích charakterizují nejlépe kupní smlouvy z 16. století. Na jedné z těchto usedlostí seděl v roce 1511 strašnický rychtář Jan Hluchý. Vdova po něm prodala celou usedlost za 230 kop grošů. Mimo to byl statek také zatížen vrchnostenskými povinnostmi k Novému Městu. Ty činily pololetně 5 kop a 2 groše, kopu vajec a 10 slepic. Vdova Hluchá měla však ještě jeden strašnický dvůr, který prodala za 232 kop grošů jakémusi Lukešovi. Do této ceny byl mimo statek zahrnut i další živý i neživý inventář: „6 krav, 1 volek, 3 svině prasné, 10 menších, 3 koně s dvojím nádobím, pluh s želzy, 3 brány, 2 vozy, 2 řetězy se vším obílím“ . podobných prodejních smluv můžeme nalézt hned několik. Největší inventář je zaznamenán ve smlouvě mezi kupujícím Jakubem Jezevcem a Janem Synkem(1533). Cena byla 350 kop míšenských grošů a jako nejdůležitější inventář bylo připojeno: „pět koní s šlemi a sedlem a krav dojných 9 a jalových 4, sviní 7, slepic 20“ . Z toho lze usuzovat že strašnické hospodářství nebylo zrovna malé..."

Tweet

Diskuse