"Zrušení celní hranice se stalo důležitým mezníkem v hospodářském vývoji protektorátu. Rok před okleštěním politické autonomie ztratil protektorát Čechy a Morava autonomii hospodářskou. Byly usnadněny uvedené i další procesy posilující závislost na Německu a spolu s tím i vykořisťování české ekonomiky rozsáhlejším a méně průhledným odplýváním hodnot do říše. Německý kapitál mohl v podmínkách jednotného trhu snadněji infiltrovat do českých podniků a urychlovat tak germanizaci hospodářství. Odčerpáváním materiálních hodnot do Německa, usnadněním nákupů osob z Německa na českém trhu za marky a rafinovaným „vývozem inflace“ z Německa do protektorátu se zhoršovalo i sociální postavení českého obyvatelstva.
Ve snaze včlenit české země do německého „velkoprostorového hospodářství“, urychlit militarizaci a oslabit český vliv v ekonomice zavedli nacisté během prvního roku okupace válečné řízené hospodářství. V květnu 1939 byl zřízen vládním nařízením Nejvyšší úřad cenový. Současně byla výnosem ministerstva průmyslu, obchodu a živností zavedena podle říšského modelu všeobecná pracovní povinnost. V červnu 1939 bylo vydáno vládní nařízení týkající se kontroly mezd a pracovní povinnosti. Na to v červenci 1939 navázalo nařízení o organické výstavbě hospodářství, jímž se aplikoval v organizaci ekonomiky tzv. Führerprinzip (princip jediného vedoucího na všech úrovních řízení). Pracovní úřady byly pověřeny soupisem pracovních sil a jejich rozmísťováním. V srpnu 1939 byl zaveden německý model stavovského zřízení. V průmyslu byl zřízen Ústřední svaz průmyslu pro Čechy a Moravu s povinným členstvím českých i německých průmyslníků. Mimoto existovala separátní Německá společnost pro hospodářství v Čechách a na Moravě, která usilovala o germanizaci ekonomiky. Centrálně řízeny byly živnosti, doprava, finanční instituce, pojišťovnictví, zemědělství a lesnictví – tato odvětví podléhala příslušným hospodářským ministerstvům. Dále začal fungovat Kontrolní úřad pro vývoz a dovoz. Řízení veškeré ekonomické činnosti bylo pevně v rukou rozhodovacích orgánů okupační správy: úřadu říšského protektora, komise pro zbrojní průmysl, inspekce zbrojního průmyslu, ústřední kanceláře pro válečné zakázky aj...."