Společenské předpoklady realismu: rozvoj kapitalismu v Evropě (1789 VFR, 1848 buržoazní revoluce, 1870 sjednocení Itálie, 1871 sjednocení Německa); první průmyslová revoluce; rozmach přírodních a technických věd; metody přírodovědného bádání přejímaly i společenské vědy.

Charakterisitka realismu jako uměleckého směru.
Doba: Evropa - v 1. pol. 19. stol. realismus současně s romantismem; v 2. pol. 19. stol. kritický realismus a naturalismus.
Čechy - realistické prvky v dílech K. Havlíčka a B. Němcové (40. a 50. léta 19. stol.), příklon k realismu v dílech májovců (60. léta), kritický realismus a naturalismus (od konce 70. let 19. stol.); znaky: snaha pravdivě a přesně zachytit společnost a život člověka ve všech jeho projevech, prostřednictvím toho přispět k jejich poznání; hrdina je typický jednotlivec (představuje určitou společenskou skupinu), jehož charakter se v průběhu děje vyvíjí - vliv doby, společnosti, prostředí; hlavní témata: svár lidských vášní a rozumu; sociální křivda (majetek, vykořisťování lidí); kritika člověka dle toho, kolik vlastní peněz; národnostní útisk;
- román, drama, povídka převažují nad poezií (románová epopej, románové cykly, vznik tzv. společenského románu)

Světová literatura: Anglie (Charles Dickens: Kronika Pickwikova klubu, Oliver Twist, David Copperfield).
Francie (Honoré de Balzac: cyklus Lidská komedie - téměř 100 románů: např. Otec Goriot, Eugenie Grandetová; Gustave Flaubert: Paní Bovaryová; Emile Zola: naturalismus, Tereza Raquinová, cyklus románů Rougon-Macquartové; Guy de Maupassant: mistr povídky a novely, Miláček).
Rusko (Nikol Vasiljevič Gogol: Revizor, Mrtvé duše; Ivan Sergejevič Turgeněv: povídkové pásmo Lovcovy zápisky; Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír, Anna Karenina; Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Zločin a trest, Bratři Karamazovi; Anton Pavlovič Čechov: dramata Racek, Strýček Váňa, Tři sestry, Višňový sad).
Severská literatura (Norsko: Henrik Ibsen: Peer-Gynt, Hedda Gablerová; Švédsko: August Strindberg: román Červený pokoj; Selma Lagerlöfová: 2 dílný román Gösta Berling; Dánsko: Hans Christian Andersen: pohádky, Pohádka mého života -vzpomínková próza).
Polsko (Henryk Sienkiewicz: historické romány, Ohněm a mečem, Quo Vadis; Boleslaw Prus: Farao).
USA (Mark Twain: Dobrodružství Toma Sawyera, Dobrodružství Huckleberryho Finna; Nathaniel Hawthorne: Šarlatové písmo; Herman Melville: Bílá velryba)

Česká realistická literatura:
Vesnická próza: Karel Václav Rais: Kalibův zločin, Zapadlí vlastenci; Tereza Nováková: převaha monografických románů, Jiří Šmatlán, Jan Jílek; Antal Stašek: Blouznivci našich hor, O ševci Matouškovi a jeho přátelích; Karolína Světlá: tzv. ještědské romány – vrchol tvorby, 5 příběhů žen; J. Š. Baar: Paní komisarka, Osmačtyřicátníci; Vítězslav Hálek: Pohádky z naší vesnice, Večerní písně, Na vejminku, Muzikantská Liduška; Josef Holeček; Jan Herben;
Obraz města: Ignát Herrmann: Otec Kondelík a ženich Vejvara, U snědeného krámu;
Naturalismus: Karel Matěj Čapek-Chod: Kašpar Lén mstitel; Vilém Mrštík: Santa lucia, Pohádka máje; Anna Maria Tilschová: Vykoupení, Orlí hnízdo
Historická próza: Alois Jirásek: : Staré pověsti české, Mezi proudy, Proti všem, F. L. Věk, U nás, Filozofská historie; Jiráskův přínos: nejrozsáhlejší a nejucelenější umělecký obraz českých dějin, výchovný význam; Zikmund Winter: Mistr Kampanus; srovnání Jiráske x Winter
Drama: Alois a Vilem Mrštíkové: Maryša, Rok na vsi; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; Gabriela Preissová: Gazdina roba, Její pastorkyně

Předchozí maturitní otázku naleznete zde Národní obrození - maturitní otázka 8/16, následující Česká literatura 19. století - maturitní otázka10/16.