1.	Pojem obsese

2.	Kompulsivní čin

3.	Diagnostika podle MNK-10

4.	diagnostika podle DSM-IV.

5.	Diferencionální diagnostika

6.

Terapie

"Obsedantně-kompulzivní porucha

V MKN-10 je OCD řazena k neurotickým poruchám, má označení F 42. Hlavní charakteristikou obsedantně-kompulzivní poruchy je nutkavá potřeba opakovaně se zabývat mimovolními, většinou nepříjemnými nebo odpudivými myšlenkami, nápady, představami a impulsy (obsese), které mají často obscénní, násilný, nebo nesmyslný ráz. Vzniklé napětí se uvolňuje opakovanými úkony a rituály (kompluze). Pro pacienty je tato porucha velice nepříjemná, neboť si často uvědomují zbytečnost svého činění a stydí se za něj. Z toho důvodu se ho snaží skrýt, nebo vysvětlit.
Jedná se po depresi o druhou nejrozšířenější poruchu, kterou trpí 2-3% populace. Až do roku 1984 se vědci domnívali, že touto chorobou trpí 0,5 promile populace. Tato teorie byla vyvrácena výzkumy Robinse, Blanda a Karna (Karno), kteří její výskyt upřesnili asi na 2,5 až 3 % populace.

DEFINICE
Obsese: Jedná se o nápady, představy, nebo impulsy, které se ve stereotypní podobě opakovaně vtírají do mysli jedince. Pro pacienta jsou v naprosté většině případů nepříjemné a postižený se jim snaží čelit. I v případě, že jsou tyto impulsy, představy nebo nápady pacientovi protivné jsou vnímány jako jeho vlastní. Obsedantní chování vyvolává strach, úzkost a napětí. Často se s ním spojuje podceňování sebe sama, mutilační a automutilační sklony a strachy."