1.

Obsah

2.	Vytvoření jednotného informačního systému v ekologii nás

3.	Jednotný informační systém (IS) o životním prostředí

4.	Rozdělení IS MŽP

5.	Střediska veřejných informačních služeb

6.	Český ekologický ústav

7.	Český hydrometeorologický ústav

8.	Regionální IS orgánů státní zprávy

9.	Smogový regulační systém Ostrava

10.

Přílohy

11.	Kontaktní adresy

"Střediska veřejných informačních služeb

Zatímco plánovaný Jednotný informační systém o životním prostředí dosud mezí svých možností nedosáhl, vznikla v rámci rezortu MŽP řada fungujících středisek veřejných informačních služeb (SVIS). Tyto střediska poskytují veřejnosti vybrané okruhy informací, od výpůjček přes služby bibliografické, rešeršní a referenční. Jednotlivá SVIS jsou koordinovány Poradním výborem pro VIS. V současné době pracuje v rámci rezortu SVIS s 62 pobočkami. Na jejich činnosti se podílelo 63 pracovníků a finanční náklady v této oblasti dosáhly 11 332 000 Kč na rok 1995.
Střediska SVIS se snaží prezentovat své informace prostřednictvím sítě Internet. V této době má svůj server ale pouze MŽP, Český ekologický ústav a Český geologický ústav. Na těchto serverech jsou vystaveny zákony týkající se životního prostředí, Státní politika životního prostředí České republiky, Ročenka stavu životního prostředí za rok 1994 nebo mapy Geografického informačního systému.

Český ekologický ústav

Středisko veřejných informačních služeb pro životní prostředí vzniklo v roce 1991 v tehdejším Centru ekologických informací. Samotný Český ekologický ústav vznikl až o rok později, v roce 1992 a středisko se stalo jeho částí. Po dohodě s MŽP ČR bylo středisko tématicky zaměřeno na sběr, zpracování, uchování a šíření odborných informací z odpadového hospodářství, ekologické politiky, legislativy v životním prostředí, ekonomických nástrojů působících na životní prostředí a ekologické výchovy. Český ekologický ústav je provozovatelem Jednotného informačního systému o životním prostředí.

Regionální IS orgánů státní správy

Do informačních systémů těchto správních orgánů se shromažďují údaje od místních znečišťovatelů životního prostředí. Tyto informace jsou potom zabudovány od příslušných subsystémů informačních systémů jimi budovaných. Tak vzniká v každém okrese databanka informací o životním prostředí a jeho poškozování v daném regionu. Příkladem takového systému je Informační systém o životním prostředí v Praze (IOŽIP).
Cílem systému je shromažďovat, utřiďovat a zpracovávat data o stavu životního prostředí v Praze do jednoho informačního systému. Data jsou získávány od Českého hydrometeorologického ústavu, Hygienické stanice HMP nebo jsou na zakázku měřena . Systém je provozován na počítačovém systému, výstupem z něj je pravidelná ročenka životního prostředí Prahy, která je distribuována i v hypertextové podobě a je vystavena na Internetu . Kromě centrální databáze IOŽIP a ročenky, spolupracuje na informačních systémech, týkajících se životního prostředí:
•Soubor tématických mapových vrstev o ŽP v Praze
•REZZO 2 pro Prahu
•Mapa rozložení hlukové zátěže
•Modelování kvality ovzduší
•Sledování cizorodých organických látek
•Informační systém o ovzduší PRAMIS
•Informační systém o površích a zelení v Praze"

Informace obsažené v práci již nemusí být aktuální.
Práce obsahuje grafy a tabulky. Čistého textu v práci je cca 3,5 strany.