1.

Zadání

1.2	Zadané funkce

2.	Popis ovládání

3.	Popis řešení

4.	Zdrojový kód programu

5.

Závěr

" Algoritmus řešení má 2 části, jeden pro metodu obdélníkovou, druhý pak pro metodu lichoběžníkovou. Začnu tou z hlediska zápisu jednodušší – obdélníkovou.
Začal jsem s “y = 3x2” . Nejdříve jsem si deklaroval funkci Obdelnik1 jako Public(veřejná = má platnost i mimo tento modul) s proměnnou n, jež má být počet dílků. Následně jsem deklaroval proměnné x,y a s(plocha). Vše jako Double (stejně jako všechny ostatní proměnné tohoto projektu). Ploše s jsem nejprve přiřadil hodnotu 0 a vytvořil jsem cyklus “s předem známým počtem průchodů” s čítačem x, počáteční hodnotou -1 a konečnou hodnotou -2. Hodnotu kroku (Step) jsem stanovil n. Do formuláře jsem pak po nezbytné deklaraci přidal “Inputbox” s výzvou k zadání právě proměnné n ( = možnost uživatele posoudit rozdíl přesnosti při různých velikostech obdélníků). Cyklus pak v každém průchodu spočte nejprve funkční hodnotu (y = 3x2) a poté daný obdélník, který přičte k již spočtené ploše (s = n * y + s). Po skončení cyklu jsem přiřadil hodnotu s funkci Obdelnik1 a ve formuláři pak už jen přiřadil určenému textovému poli Text1OB hodnotu funkce Obdelnik1(n).
Lichoběžníkovou metodou jsem pak téže funkci řešil takto: Deklaroval jsem si funkci Lichobeznik1 s proměnnými xprv (počátek def. oboru = -1), xpos (konec def. oboru = 2) a n(opět velikost dílku). Poté jsem deklaroval celkovou plochu(s), plochu bez krajních lichoběžníků(s1), čítač(i), a průsečíky osy x s druhou a předposlední funkční hodnotou (xA, xB). xA jsem přiřadil hodnotu o n větší než xprv, xB naopak hodnotu o n menší než xpos ploše s1 před začátkem cyklu výchozí hodnotu 0. Pro výpočet funkční hodnoty jsem Private (platnost jen pro tento modul) deklaroval novou funkci “fhodnota” s proměnnou x (y = 3x2, fhodnota = y). Cyklus s čítačem i, počáteční hodnotou xA, konečnou hodnotou xB a hodnotou kroku n pak postupně vypočítá vynásobením n a funkční hodnoty v daném bodě( fhodnota(i) ) každý lichoběžník a přičte jej k ploše s1. Po skončení cyklu pak již jen zbývá přičíst k ploše s1 krajní lichoběžníky (jejichž postranní funkční hodnoty se vyskytují v ploše jen jednou) a získáváme celkovou plochu s.
Ve formuláři jsem samozřejmě musel přiřadit kraje definičního oboru proměnným xprv a xpos(-1 a 2) a nakonec také zapsat do textového pole Text1LICH hodnotu funkce Lichobeznik1(xprv, xpos, n).
Ostatní funkce jsem řešil oběma metodami obdobně jak jsem popsal výše, samozřejmě s obměnami ve výpočtech funkčních hodnot a s jinými definičními obory. U 3. a 4. funkce jsem navíc musel deklarovat π (Pí) jako konstantu o velikosti 3.14159265358979."

Vhodné pro začátečníky s VB. Snadno pochopitelné a detailně popsané.