1.	Obecné pojmy

1.1.Definice měnového kurzu
1.2.Vývoj měnového kurzu:
1.3.Pevný versus plovoucí měnový kurz
1.4.Jakým způsobem se počítají průměrné devizové kurzy?
1.5.Jakým způsobem stanovuje ČNB kurz koruny k jiným měnám?
1.6.Obraty na devizovém trhu
1.7.Nominální efektivní kurz
1.8.Reálný efektivní kurz koruny

2.	Vývoj v daném roce

2.1.

1993

2.2.

1994

2.3.

1995

2.4.

1996

2.5.

1997

2.6.

1998

2.7.

1999

2.8.

2000

2.9.

2001

2.10.

2002

2.11.

2003

2.12.

2004

2.13.

2005

2.

14. 2006

"1.8.Reálný efektivní kurz koruny

Reálný efektivní kurz koruny (REER) je mírou konkurenceschopnosti země. REER byl propočten jako vážený geometrický průměr podílu indexů nominálního efektivního kurzu koruny a poměru cenových indexů partnerských zemích vůči tuzemnským změnám cen. Deflátorem byly zvoleny relativní změny spotřebiltelských cen a cen průmyslových výrobců. Váhy jsou shodné s vahami použitými pro propočet nominálního efektivného kurzu, tj. podíl 22 zemí – největších obchodních partnerů na celkovém obchodním obratu ČR v roce 1995.
2. Vývoj v daném roce
2.1. 1993
Československo (později ČR a Slovensko) volilo režim fixního kurzu, kdy nominální kurz byl udržován (pomocí devizových intervencí centrální banky) ve velmi úzkém pásmu. To stabilizovalo také inflaci na hodnotách kolem 10% ročně. Jinak řečeno, měnový kurz byl nominální kotvou pro vývoj cen i mezd. Graf nám ukazuje vývoj kurzu CZK/USD v roce. Od počátku roku 1993 ČNB prováděla strategickou měnovou politiku, která se opírala o dva pilíře. Prvním byl pevný kurz koruny vůči měnovému koši nejdůležitějších měn. Původní složení měnového koše (5měn) se později redukovalo na německou marku a americký dolar, což dostatečně odráželo strukturu zahraničně ekonomických vztahů ČR. Z počátku bylo udržování pevného kurzu bezproblémové. Bylo umožněno tím, že pohyb mezinárodního kapitálu, využívajícího úrokový diferenciál, nebyl liberalizován. Druhým důvodem bylo, že devalvace na počátku ekonomické reformy vytvořila dostatečně měkké prostředí pro adaptaci českých firem a jejich konkurenceschopnost. Kurz mohl plnit úlohu nominální transformační kotvy a ČNB tak mohla bez problémů dodržovat svůj závazek plynoucí z jeho fixního charakteru. Měnová politika se orientovala podle vývoje peněžní zásoby."