1.	Realismus - vysvětlení pojmu

2.	Příčiny vzniku realismu

3.	Předchůdci realistů (Heine, Sandová)

4.	Realistická literatura v Rusku (Gogol, Dostojevskij, Čechov)

5.	Realistická literatura ve francii (Balzac, Flaubert), naturalismus - Zola, Maupassant

6.	Realistická literatura v anglii (Dickens)

7.	Další významní realističtí spisovatelé v Evropě:Sienkiewicz, Ibsen

"Charakteristika hlavních postav:
Rodion Romanyč Raskolnikov
Třiadvacetiletý, velmi inteligentní mladík, psychicky nevyrovnaný a výbušný. Jeho výbušnost dokonce přispěje k jeho prozrazení před komisařem Petrovičem. Raskolnikov často podléhá depresím a jeho vnitřní stavy mu způsobují i fyzické problémy. V depresích mívá děsivé sny. Protože se mu jeho vražda nepovede tak jak si představoval, pochybuje o sobě, není si jistý, jestli je tak silný, jak si myslel.
Přesto, že byl schopen vraždy, je v románu líčen jako kladná postava. Velmi miluje svou matku a sestru, je schopen zamilovat se do Soni. Po smrti Marmeladova nezištně pomáhá jeho rodině. Svůj čin si obhajuje svojí teorií, podle které mají vyjímeční lidé právo překračovat zákon v zájmu vysokých cílů. Sám sebe považuje za vyjímečného, obdivuje Napoleona a připodobňuje se k němu.
Soňa
Sofja Semjonovna Marmeladovová – Soňa, je Marmeladova dcera z prvního manželství. Je to citlivá a křehká dívka, která je ovšem schopná velmi odvážných skutků. Za její nejvýraznější vlastnost považuji schopnost sebeobětování. Nejvíce se projevila po Marmeladově smrti, kdy prodala svoje tělo, aby zachránila svou nevlastní matku a souroznce. Její odjezd s Raskolnikovem na Sibiř vidím také jako velkou oběť. Domnívám se, že to co Soně dávalo takovou sílu byla víra v Boha.
Syžet:
Příběh je vypravován chronologicky. Hlavní dějová linie sleduje Raskolnikova, od doby kdy ukončí studia práv až k jeho přiznání a odjezdu na Sibiř. Vedlejší dějové linie jsou spíše retrospektivní, dovídáme se v nich o osudu vedlejších postav. Další dimenze kterou kniha má je filosofická – Raskolnikovova teorie.
Ideový obsah:
Za hlavní myšlenku celého románu považuji Raskolnikovovu teorii, podle které mají vyjímeční jedinci právo překračovat zákon v zájmu dosažení vyšších cílů. Protože autor dále rozvíjí Raskolnikova jako kladnou postavu, domnívám se, že se s touto myšlenkou ztotožňoval. Dále se domnívám, že román nese poselství, že po každém zločinu přijde trest. A že pravda vždy vyjde najevo. A vidím zde rozpor mezi teorií a praxí. Raskolnikov, přesto že si ve své mysli logicky zdůvodnil a obhájil svůj čin, šíleně trpěl. Bylo mu tak zle, že trest v podobě nucených prací na Sibiři byl vlastně vysvobozením.
Postavu Soni vnímám jako pravý opak, a přitom doplněk, postavy Raskolnikova. Soňa je schopná velkých obětí a statečných činů, podle mého názoru, díky silné víře. Víře, kterou Raskolnikov zatlačil hluboko do podvědomí a místo ní si vystavěl teorii. V závěru knihy najde Raskolnikov víru spolu s pokorou skrze vlekou Soninu lásku. To je podle mě nejdůležitější a nekrásnější poselství knihy."

Zpracováno podle skript pro výuku literatury na středních školách od Vladimíra Prokopa, Knihy literární obsahů z děl českých a světových od Dany Novákové, poznámek z hodin literatury a vlastní četby.