Teorie veřejné volby nám pomáhá porozumět důležitým aspektům politického systému – jeho silným stránkám, jakož i jeho slabinám. Třebaže vlády zaujímají v soudobých ekonomikách centrální postavení – bojují s externalitami, stabilizují hospodářský cyklus a přerozdělují důchod – nejsou o nic dokonalejší než trh. Stejně jako kapitalismus nikdy nedosahuje dokonalosti atomistických trhů, ani demokraciím se občas nepodaří reagovat na tržní selhání nejefektivnějším způsobem. Vládní selhání existují stejně jako selhání tržní. Vládní selhání vzniká, když akce vlády nedokáží zvýšit ekonomickou efektivnost nebo když
vláda přerozděluje důchody nesprávným lidem. Jaké jsou důležité typy vládních selhání?

Málokdo dovede odolat pokušení zvýšit vlastní vliv nebo moc. Vlády jsou stejné. Často dělají příliš mnoho, příliš dlouho. Vláda má tendenci k nadměrné rozpínavosti, protože nemá žádnou ziskovou kontrolu jednotlivých projektů. Jestliže vláda buduje příliš mnoho přehrad, vyrábí příliš mnoho bombardérů, staví příliš mnoho honosných vládních budov – neexistuje žádný účet zisků a ztrát, pomocí něhož by mohla být vyčíslena ekonomická hodnota těchto projektů. Jedinou podporu, kterou tyto projekty potřebují, je zákonodárná většina a tu lze získat tím, že malá menšina zajistí financování volební kampaně dostatečného počtu zákonodárců. Jakmile se tyto programy realizují, získávají postupně početné voličstvo z okruhu lidí, kteří v nich pracují nebo kteří mají prospěch z jejich aktivit.

Není uvedena použitá literatura.
Práce obsahuje názorné grafy.