1.	Autor, životopisné údaje

2.	Je láska umění?

3.	Teorie lásky

4.	Láska a její rozklad v soudobé západní společnosti

5.	Praxe lásky

6.

Závěr

7.	Použitá literatura

"Teorie lásky
1. Láska, odpověď na problém lidské existence

KANT : Žádný člověk nesmí být prostředkem pro cíle jiného člověka. Všichni lidé jsou cílem a jen cílem, a nikdy prostředkem.

Fromm dělí lásku do dvou skupin:
A) Láska = zralá odpověď na problém existence
B) Symbiotické spojení – nevyzrálé formy lásky

Ad A) Láska (zralá odpověď na problém existence) je spojení s jinou osobou, ne jen sexuální spojení, ale i spojení duševní a citové
Ad B) Symbiotické spojení se dělí na aktivní a pasivní formu. Fromm přisuzuje aktivní formě sadismus a pasivní formě masochismus, zároveň však říká, že sadista je stejně závislý na poddajném partnerovi jako on na něm; žádný z nich nemůže žít bez druhého. Rozdíl je v tom, že sadista rozkazuje, ubližuje, ponižuje, a že masochista si dává poroučet, ubližovat, nechá se vykořisťovat a ponižovat. V realistickém smyslu je to značný rozdíl; v hlubším, citovém smyslu však rozdíl není tak velký jako, to co mají společného: splynutí bez celosti. Když to pochopíme, není již tak překvapující, že jedna osoba obvykle reaguje jak sadisticky, tak masochisticky, většinou vůči různým objektům.
V obou případech však objekt touží po příjímání lásky nikoliv po dávání. Fromm si klade otázku co vlastně znamená dávat. Sám pozoruje, že se vyskytuje chybný výklad a to, dávat, v souvislosti se vzdávat se něčeho, být něčeho zbaven, něco obětovat. Sám dále rozvíjí teorii o dávání a příjímání a dochází k závěru, že člověk najde nejlepší uspokojení příjímání v tom, že rozdává a dává sám sebe pro jiné.

MARX : Milujete- li, aniž podnítíte lásku, tj. jestliže vaše láska jako taková nevyvolává lásku, jestliže prostřednictvím výrazu života jako milující neučiníte ze sebe milovaného, pak je vaše láska bezmocná, je to neštěstí.

Základní společenské prvky pro všechny typy lásky
- péče
- odpovědnost
- úcta - „L´mour Est l´infant je ba liberta“ - láska je dítětem svobody, a nikdy ne dítětem
ovládání
- znalost - Jen když objektivně znám člověka mohu jej poznat v nejhlubší podstatě, v aktu lásky. Tento výrok je významný pro úlohu psychologie v soudobé západní kultuře. Velký zájem o psychologii sice ukazuje zájem o poznání člověka, zároveň však prozrazuje základní nedostatek lásky v dnešních lidských vztazích. Psychologické poznání se tak stává náhražkou za plné poznání; aktem lásky, místo aby bylo krokem k němu."