1.	Hlavní rysy globalizačních procesů

2.	Vznik globalizačních procesů, hlavní aktéři globalizace

3.	Proměny státnosti a států jako důsledek globalizačních procesů

4.	Názory na globalizaci

5.	Globální problémy životního prostředí

6.	Zákony a úmluvy

7.	Globalizace jako hospodářský proces a civilizační výzva)

8.	Postsuverénní státy a rodící se globální "superstát"

9.	Rysy globalizace.

10.	Globalizace jako "nový kapitalismus"

11.	Argumenty proti civilizaci pozdní doby(globalizačním procesům)

12.	Expanzivní globalizace

13.	Hayekova teorie na 2 předpokladech, které se dotýkají globalizačních procesů

14.	Postoje člověka

15.	Antropologický rozměr globalizace. Soudobá civilizace a svádění. Meze prosazování racionality

moderní civilizace

16.	Samovývoj glob. společnosti

17.	Globalizace a náboženství, důsledky globalizace v náboženství

18.	Cancúnská konference WTO.

"proces globalizace zasahuje i sféru hodnotovou, životního stylu a způsobu vnímání světa
glob je spíše vznik nové civilizace, která mění i tu společnost, ze které vyšla
R. Robertson – 1. věnoval pozornost glob. a náboženství, jeden z mála předpokládal, že náboženství si uchová svoji roli
náboženství se stalo nositelem skupinové identity, prožilo revitalizaci jako obranu před unifikací glob.
glob – jde o univerzalizaci partikulárního – glob. rozšíření záp. kultury i o partikularizaci univerzálního – záp. kultura se těsněji setkává s ostatními kulturami
globální jevy:
reprivatizace a repolitizace náboženství – celosvětový návrat nábož. do veřejného a politického života 
 je třeba opustit či radikálně reinterpretovat paradigma sekularizace
 vztah nábož. a politiky už nelze vnímat paradigmatem "oddělení církve od státu
 nábož. se stěhuje z veřejného života do soukromí a do politiky
 tendence k individualizaci víry-slábnutí ochoty věřících ztotožnit se s tradičními církevními institucemi
 propojování etnického prvku a náboženství = náboženský nacionalismus

glob. působí změny sociálních rolí nábož:
 sílí nábož. pluralita, mizí monopolní postavení nábož. organizací
 šíří se alternativní formy náboženství
 rostou ekumenické snahy a snahy o mezináboženský dialog
 glob. a její jevy vyvolávají nábož. fundamentalismus
 snahy o dialog mezi nábož. a polit. elitami
 kde jsou církve slabé, lze očekávat nárůst nových kultů
 silné církve = nárůst sekt
Oddělení církve od státu je již dnes překonané, vznikl ze středověkých zápasů mezí papežem a císařem, v globálním světě nelze hovořit o separaci

slábne i role národního státu, větší roli mají spíše občanská sdružení, které se stávají mezinárodními, církve ekumenickými

Důsledky globalizace v náboženství
sílí nábož. pluralita
mizí monopolní postavení nábož. organizací
vztah člověka a církve již není tak silný, každý si může vybrat, z toho vzniká pocit nejistoty, který vede buď k větší toleranci nebo k fanatismu
sílí alternativní podoby náboženství, nová n. hnutí:
sekty-tvoří se v rámci existujících nábož.
kulty – vznikají mimo tradiční struktury, ovlivňují společnost působením v médiích

sílí funkcionální alternativy nábož.
nestane se glob. novým náboženstvím?
náboženství se navzájem ovlivňují, mají tendence přebírat prvky (New Age, Církev sjednocení reverenda Moona)
rostou ekumenické snahy a snahy o mezináboženský dialog, zejm. mezi velkými monoteistickými nábož., křesťanstvím a nábož. Dálného východu

global. vyvolává nábož. fundamentalismus
fundamentalismus – reakce na složitost života, návrat ke kořenům, černobílé vidění světa
dialog mezi nábož. a polit. elitami – nábož. má pečovat o etické minimum v glob.
glob. vesnice musí stát na určitých sdílených duchovních základech
nelze nechat vše neviditelné ruce trhu, ale aktivně vytvářet nový světový řád
Katolickou církev lze označit za jednoho z 1. globálních hráčů – "Ježíš-jděte do celého světa a získávejte mi učedníky...."
Křesťanství stojí jaksi uprostřed – má základy s monoteistickými nábož.(Islám, judaismus) a sekulární západní kultura vznikla v křesťanství, je s ním v mnohém spojena"