1.	Soupeření Říma a Konstantinopole, oblasti zájmu moci papežské a byzantské

2.	Život Konstantina a Metoděje

3.	Příprava na cestu na Velkou Moravu

4.	Velká Morava

5.	Cesta do Konstantinopole a Říma

6.	Návrat Metoděje na Moravu

7.	Staroslověnská liturgie v Čechách, potýkání se se západní liturgií

"Staroslověnská liturgie v Čechách
Po likvidaci Velké Moravy se kulturní vývoj přesunul na Západ, do přemyslovských Čech. V roce 895 se česká kmenová knížata podrobila v Řeznu králi Arnulfovi a Čechy se staly součástí řezenského biskupství, Latinský vliv v Čechách zesílil. V roce 973 bylo založeno biskupství v Praze a biskupem se tam stal Sas Dětmar. Avšak v roce 982 došlo ke změnám, kdy byl zvolen Dětmarův nástupce, svatý Vojtěch. Tento druhý pražský biskup zjevně usiloval o spojení západní a staroslověnské liturgické tradice.
Trvají rozpory ohledně toho, co se dělo v Čechách v desátém století. Latinský dokument, Kristiánova legenda, který líčí životní příběh dvou českých svatých, svaté Ludmily a svatého Václava, svědčí ve svých prvních dvou kapitolách o tom, že českého knížete Bořivoje pokřtil Metoděj na Moravě. V této legendě se také uvádí, že se slovanská liturgie přesunula do Čech. Josef Dobrovský však zastával názor, že je Kristiánova legenda podvrh ze začátku 14. století. Na začátku dvacátého století argumentoval Josef Pekař, že je Kristiánova legenda pravá. Pekař byl přesvědčen, že slovanská liturgie v Čechách koexistovala spolu s latinskou liturgií přibližně dalších sto let. Právě v době, kdy Pekař začal hájit pravost Legendy o Kristiánovi, objevili ruští vědci v dokumentech, vzniklých v Rusku, v Chorvatsku a v Srbsku, staroslověnské prvky českého původu. Po Pekařově smrti se kontroverze ohledně Kristiánovy legendy znovu obnovila. Oldřich Králík argumentoval, že v Čechách došlo k obnovení staroslověnské liturgie teprve poté, až se stal svatý Vojtěch pražským biskupem."