1) Tomáš Garrigue Masaryk
2) Příchod Masaryka do Prahy
3) Masaryk v Lipsku
4) Pravost Rukopisů
5) Zrod samotného Československa
6) Závěr
7) Jak se Československo vyvíjelo po svém vzniku
8) Jak Masaryk zemřel
9) Masarykova osobnost

Dne 1. května 1934 přišel první náraz osudné nemoci. Masaryk se nevzdával. Věděl, co by znamenal jeho náhlý odchod. 24. května byl opět zvolen prezidentem. Jeho zdravotní stav kolísal, občas mu úplně zabránil v plnění svých povinností. Jeho snahou bylo už abdikovat, ale ne dříve, dokud nebude mít jistotu, že prezidentem se stane Edvard Beneš – jediný politik, v němž viděl záruku, že se Československo bude ve svém vývoji ubírat správným směrem. Po překonání mnoha překážek se to podařilo. 14. prosince 1935 se T.G.Masaryk vzdal svého úřadu a za svého nástupce doporučil E. Beneše. Parlament jeho přání splnil.
Zbytek života strávil Masaryk na zámku v Lánech. Nesmírně se mu ulevilo. Konečně byl zbaven břemena, které už dlouho bylo nad jeho síly. Nepřestal se zajímat o veřejné dění, hrozil se nad Hitlerem a nad úspěchy jeho zrůdné ideologie. Četl a nechal si předčítat, přijímal návštěvy, vyjížděl si do okolí. Navštěvoval Charlottin hrob. Jeho vztah k hudbě, zvláště k Beethovenovi a Smetanovi, zvroucněl. Tvrdý rys bojovníka z jeho povahy vymizel, už ho nebylo potřeba; zbývaly jen dojemné vzpomínky.
V noci z 1. na 2. září 1937 přišel poslední záchvat. Celý národ s napjetím sledoval smrtelný zápas. Lékaři ze všech sil bojovali o jeho záchranu. 9. září Masaryk pochopil, že je to marné a tak jim klidně řekl, že by chtěl zemřít – naznačil, aby ho už nezdržovali. Po dva dny pak nemluvil, neodpovídal na otázky, při plném vědomí očekával smrt. 11. září upadl do bezvědomí a 14. září 1937 Tomáš Garrigue Masaryk – Prezident Osvoboditel – zemřel.

Přehledná práce.
Není uvedena použitá literatura.