"Komparace románů: Červený a černý, Miláček

Obě díla mají stejný motiv, který představuje literárního hrdinu, jenž si chce vydobýt kariéru vstupem do vyšších společenských vrstev, k níž používá lidskou vášeň k hmotně zajištěným ženám místo lásky, aby mu samy umožnily společenský vzestup.
Román Červený a černý byl napsán v roce 1830 a Miláček v roce 1885.
Mezi těmito díly je jistá analogie, lze předpokládat, že Mauppasant byl ovlivněn Stendhalem, od něhož převzal stejné motivy, které se pro něho staly inspirací k napsání Miláčka (viz.výše). nelze ovšem vyloučit i domněnku, že Maupassant mohl být ovlivněn i mimoliterární skutečností – určitými společenskými problémy.
Stendhal, ovlivněn Velkou francouzskou revolucí, se stal odpůrcem dvorského klasicismu, revoluce v něm vyvolala odpor vůči králi. Jeho tvorba je řazena mezi rozhraní romantismu a realismu. U druhého jmenovaného literárního směru se začíná objevovat ve Francii i naturalismus, jehož představitelem byl tehdy Emile Zola, který vytýkal Stendhalovi nedostatek popisivání osob a prostředí. Stendhal se spíše zajímá o duševní pochody lidí.
Stejně jako tento autor se odkláněl od naturalismu i Maupassant. S naturalismem má pouze společné pesimistické ladění děje, v němž se objevují negativní stránky niterného života, jako je např. skepse, strach.
Hlavní hrdinové obou románů pochází z chudého prostředí a snaží se proniknout do vyšších vrstev společnosti. Oba představují typ člověka bez nejmenších skrupulí, využívají city a přízně žen.
Stendhal podporuje myšlenku osudovosti, proti které se jeho hrdina Julián staví,nesouhlasí s nepřízní osudu a snaží se nad ním vyzrát, obejít ho. Autor nechává hrdinovi možnost dotknout se vytouženého cíle, nakonec je vše náhle zmařeno zásahem osudu. Z toho mohu vyvodit důsledek, že Standhal podporuje myšlenku typickou pro romantického spisovatele.U Maupassanta vyznívá názor, že člověk se může vymanit z pout osudu.
Postava Maupassantova románu Georges Duroy je bez peněz, závidí druhým, chce dosáhnout kariéry jako Julián, ale na rozdíl od něho nemá vlastní utříbený životní postoj, svůj vzor a cíl, kterým by dosáhl svého sebeprosazení. Z toho mohu říci, že nemá tak pevnou vůli, a dokonce ani takovou inteligenci jako jeho protějšek. Juliánovi sice chybí vzdělání, ale má snahu získat poznatky sebevzděláváním, což u George Duroya je nepředstavitelné. Teprve okolnostmi je k tomu přinucen !..."