1) Funkce a charakteristika představ
2) Asociace představ
3) Vzpomínky a denní snění
4) Fantazie
5) Sny

Fyziologickými ukazateli nástupu snu jsou: zvyšování frekvence srdečních tepů a zvyšování krevního tlaku o 10 – 20 %, zesilovaní dýchání, kontrakce žaludku, příležitostné mluvení a další. U mužů se v průběhu spánku dostavují erekce, sny se sexuálním obsahem mohou u mužů vyvolávat ejakulaci, u žen zvlhčování vagíny. Bouřlivé sny mohou být spojeny s prudkými pohyby. Na sny připadá asi 20 % doby spánku. Sny jsou živější především v druhé polovině spánku, tj. k ránu. Pokud se zapamatování snů týče, bylo zjištěno, že si člověk pamatuje jen zlomek toho, co snil, sen je rychle zapomínán. Je-li člověk zbuzen dříve než 8 min. po ukončení fáze rychlých očních pohybů, tj. po skončení snu, vzpomíná si asi 1/3 dotazovaných, že snili, a je-li tento interval delší než 8 min., klesá procento osob, které si na svůj sen vzpomenou na pouhých 5 %.
Sen byl odedávna opředen tajemstvím a byl v něm hledán skrytý obsah. Staří Egypťané chápali sny jako tajemné posly bohů, přinášející rady bohyně Isis a boha Serapise. Jako poselství bohů chápal sny i Homér a jako boží napomenutí je chápal Sokrates. Existovaly starověké chámy, kde se lidé ukládali ke spánku, aby toto poselství bohů získali. Sny se proto staly předmětem výkladu, v jehož umění prý vynikali staří Chajdejci. Proto byly také sestavovány četné snáře, které přinášely návody k výkladu snů. Sen určitého obsahu, v němž vystupovaly určité objekty a určité činnosti, vyjevoval symbolicky budoucí události, a tak bylo pěstováno věštění z výkladu snů.

Přehledná práce.
Je uvedena použitá literatura.