1.	Obecná charakteristika rámcového vzdělávacího programu

2.	Zadání projektu

3.	Vypracování

3.	1 Vybrané učivo a očekávané výstupy

3.2	Klíčové kompetence

3.3	Plán vyučovací jednotky

3.4	Požadavky na učitele

3.5

Žák

3.6	Prostředí pro výuku

3.7	Materiály použité při výuce

3.8

Závěr

4	.Seznam literatury

"Zadání projektu:

Dle vašeho studijního oboru vyberte učivo, podle potřeby dané téma lépe specifikujte.
Pro dané učivo vytvořte očekávané výstupy.Pojmenujte klíčové kompetence a vyprodukujte podrobný plán jedné, nebo více vyučovacích jednotek (45 minut).Specifikujte nároky nejen na učitele daného předmětu ale také na žáky, kteří se budou danou látku učit.V závěru zapište své reflexe, názory, kritiky a poznámky.

Bod č. 1.
Jako učivo pro tento projekt jsem si vybral fyzickogeografickou sféru ČR konkrétně půdní poměry. K tomuto tématu mě vedlo hned několik okolností, vlastních zkušeností a zážitků se střední školy. Učivo půdních poměrů v ČR je velmi těžké téma a pro více jak 90% studentů středních škol také oblast nezábavná, neinteresantní a situovaná do periferií jejich zájmů.Tyto negativní hodnocení daného učiva jsou způsobeny především velkou obtížností, částečnou nutností doslovného zapamatování učiva a neadekvátní rozsáhlostí tématu půdy.Hlavním problémem učiva půdní poměry, které má tak nechvalnou reputaci, tkví v tom, že způsob jakým se toto téma na středních školách učí je nedostačující.Vzhledem k danému tématu je zapotřebí ,aby především středoškolští pedagogové měli hluboké poznatky o fyzickogeografické sféře a dokázali je dobře a efektně interpretovat.
Většina středoškolských učitelů však zná jednotlivé fakta ,ale pouze jako nemněné informace, které se naučili. Bohužel však nedokáží zdůvodnit proč tomu tak je, logicky objasnit daný problém, uplatnit myšlenkové postupy a směřovat žáky, aby pomocí znalostí z ostatních fyzickogeografických sfér, deduktivně přišli na řešení daného problému nebo na správnou odpověď k otázce půdních poměrů.
Žáci tak poslouchají výklad, který se stává právě oním nezajímavým a pro ně nepochopitelným, pokud si ho nedokáží spojit s předešlým probraným učivem.
Jestliže však středoškolský pedagog zaujme metodu, kdy půjde od obecného ke konkrétnímu, vysvětlí žákům zákonitosti, které vycházejí z předešlého učiva, stane se tato látka pro mnohé lehčí, poněvadž ubude velké množství pouček učících se nazpaměť a tudíž můžeme očekávat, že se toto téma stane též oblíbenějším. Jakmile žáci proniknou do jádra problému a pochopí jednotlivé obecné principy, kterými se můžou řídit i v konkrétní rovině, bude toto učivo pro ně srozumitelnější.."