A. Orientální literatura

1.	Přírodní podmínky pro vznik orientálních despocií

2.	Mezopotámie (časové zařazení, klínové písmo, hliněné destičky, Epos o Gilgamešovi, Chamurapiho zákoník)

3.	Egypt (časové zařazení, písmo, papyrus, nejstarší milostná lyrika na světě, hymny, naučení, Kniha mrtvých)

4.	Indie (časové zařazení, védy, eposy, Kámasútra, básník Kálidása)

5.	Čína (časové zařazení, písmo, Kniha písní)

6.	Persie (časové zařazení, Avesta)

7.	Nábožensko – filozofické systémy (brahmánismus, buddhismus, džinismus, jóga, …)

B. Antika - vysvětlení pojmu, časové zařazení
Řecko:

1.	Archaické období (Homér – eposy, Ezop, lyrika – dělení, představitelé)

2.	Attické období (drama, tragédie - Aischylos, Sofoklés, Euripidés, komedie - Aristofanes, historie, řečnictví, filozofie)

3.	Helenistické období (nová komedie - Plautus, věda)

Řím:

1.	Archaické období (komedie)

2.	Klasické období (řečnictví - Cicero, Caesar, historie, lyrika - Vergilius, Ovidius, Horatius)

3.	Postklasické období (satira - Petronius, Martialis, filosofie - Seneca, historieTacitus)

" 2) Mezopotámie:
Mezopotámie (mezi řekami Eufrat a Tigris, dnešní Irák) byla centrem nejstarších lidských civilizací (3500 př. Kr.). Průkopníky písma byli nesemitští Sumerové, kteří kromě desítkového početního systému vynalezli nejstarší způsob záznamu řeči – obrázkové písmo, z něhož se vyvinulo písmo klínové. K nejcennějším svědkům kultury Mezopotámie patří dochované části velkých knihoven hliněných tabulek. Největší byla knihovna v Ninive, zřízená asyrským králem Aššúrbanipalem v 7. století př. Kr. (25000 tabulek).
Písmo:
- klínové (cca 2000 znaků) seříznutým rákosem do vlhkých hliněných destiček (vypálené na slunci, později v pecích)
- především hospodářské zápisy
- nejstarší literární památka (1700 př. Kr.) – Epos o Gilgamešovi:
- hrdinou je bájný král města Uruk a jeho přítel, polodivoký člověk Enkidu; prožívají spolu řadu dobrodružství při své cestě za nesmrtelností; tragický hrdinův úděl vyplývá z vědomí konečnosti lidského života, nakonec však dochází k poznání, že nesmrtelnost člověka tkví v jeho dílech, v tom co dobrého vybudoval
Epos – velký epický žánr, vyskytuje se ve starověku, středověku; ve starověkých eposech vystupují bohové a polobohové, ve středověkých rytíři. Jsou psány ve verších s pomalým tokem děje = epická šíře, záliba v epizodách, odbočuje se od hlavního děje.
- Chamurapiho zákoník – první zapsaný zákoník na světě, zásada oko za oko, zub za zub, 1780 př. Kr., na destičkách a čedičovém sloupu, dnes uchováno v Louvru v Paříži"

Práce je určena k orientaci v obdobích a literaturách. Pro studium jednotlivých oblastí není dost podrobná.