1.	Geografická lokalizace, mezníky v historii

1.1.	Geografická lokalizace

1.2.	Mezníky v historii

2.	Současná politická a ekonomická situace

2.1.	Politická situace na Faerských ostrovech

2.2.	Ekonomická situace Faerských ostrovů

2.2.1.

Hodnocení ekonomiky země

3.	Struktura vztahu s mateřskou zemí

4.	Analýza informačních zdrojů

5.

Přílohy

5.1.

Mapy

5.2.

Ostatní

"
2.2.1. Hodnocení ekonomiky země
Faerská ekonomika zaznamenává od roku 1994 růst. Z předchozích řádků je patrné, že je velice závislá na rybářích. To ji však činí velmi zranitelnou. Právě proto se naděje Faeřanů upírají na výzkum možných ropných nalezišť v bezprostředním okolí ostrovů, což by ekonomické zemi pomohlo. V současné době totiž určitou část faerského rozpočtu dotuje dánská vláda. Tím, že by se Faerské ostrovy staly díky ropě či zemnímu plynu soběstačné (co se týče financí), by se pravděpodobně umocnily snahy o získání úplné samostatnosti.
Podle statistik z 31.12.2004 dosahoval HDP Faerských ostrovů výše 1 113 000 000 euro. Na osobu tedy připadá 23 627 euro. Inflace činila 0,6%, nezaměstnaných bylo k výše uvedenému datu 4,3 %.
Pokud budeme srovnávat ekonomické hodnoty dalších severských zemí (Norska, Švédska, Finska, Dánska a Islandu) s Faerskými ostrovy, vyjde například při porovnání hrubého domácího produktu (HDP) najevo, že Faerské ostrovy za těmito zeměmi mírně zaostávají . Ale v souboji s Českou republikou vyjdou jako vítězi Faeřané (Faerské ostrovy - 22 000 USD, Česká republika - 16 800 USD).
3. Struktura vztahu s mateřskou zemí
Jak už bylo výše zmíněno, Faerské ostrovy se od roku 1948 postupně snaží vymanit z Dánského vlivu. Existují samozřejmě názory souhlasící s touto skutečností. Stejně jako v politice se i v běžné veřejnosti objevují názory, které tvrdí, že současný vztah s Dánskem je vyhovující, a není nutno na něm nic zásadního měnit.
Na vztahu Dánska s Faerskými ostrovy zaujal především negativní postoj Faeřanů ke členství svého území v Evropské unii (EU). Zatímco Dánsko je právoplatným členem evropské pětadvacítky, jeho část - Faerské ostrovy nikoliv. To především z jednoho hlavního důvodu. Členstvím v EU by faerské vody mohly využívat další členské země unie, což se Faeřanům nelíbilo.
Jak jsem již uváděl, Faeřané mají své zastoupení v jiných organizacích - Severské radě (dva členové) a v Severské radě ministrů (jeden zástupce). V obou institucích vystupují společně s Dánskem.
Vztah Faerských ostrovů a Grónska vůči mateřskému Dánsku je zakotven v zákonech číslo 137 a 577 . Ale neexistují žádné speciální kapitoly týkající se autonomie těchto dvou ostrovních zemí pod dánskou správou. Oblasti jsou pouze několikrát zmíněny (Faerské ostrovy pětkrát, Grónsko šestkrát), přičemž se zde jedná o otázku voleb, dánského parlamentu, o jeho postupu a členství v něm.
Ve zvláštních právních předpisech, které upravují vztahy mezi Dánskem a jeho dvěma autonomními oblastmi, je řečeno, že regiony mají oprávnění rozhodovat sami o tamních záležitostech, jimiž jsou například daně, školství, zdravotnictví, veřejná správa a podobně. O zahraniční politice a obraně jedná Dánsko. Vztahy mezi Dánským královstvím a jeho dvěma oblastmi mohou být upraveny pouze po vzájemné dohodě zúčastněných stran.
Z předchozích údajů vyplývá, že po případném oddělení a osamostatnění se Faerských ostrovů od Dánska by sice faerská vláda přišla o část dotací z Kodaně, ale i bez nich by podle mého názoru dokázaly ostrovy bezproblémově fungovat. Pokud zhodnotíme současnou situaci, která vládne mezi Dánskem a Faerskými ostrovy, je zřejmé, že Dánsko ovládá ostrovany jen minimálně. Už ze samotného faktu, že se obě země mohou utkat v oficiálních sportovních zápasech (nelze teoreticky vyloučit ani účast obou reprezentací - dánské i faerské - na fotbalovém mistrovství Evropy v roce 2008), je zřetelné, že Dánsko nedrží ostrovany příliš "zkrátka"."

Skvěle zpracovaná práce. Má všechny formální náležitosti. Práce obsahuje i obrázky.