1.	Úvod do světa české sci-fi – historie

2.	Stručný životopis Jiřího Kulhánka + několik úryvků z interview s novináři

3.	Přehled dosavadní tvorby a získaných ocenění

4.	Rozbor posledních titulů

a) Divocí a zlí (1999 – 2000)
b) Noční klub (2002- 2003)

5.	Úryvky z díla Jiřího Kulhánka

a) Autorův popis zbraní
b) Ukázka z typické akce
c) Několik „lyrických“ pasáží i poezie

6.	Vlastní názor na autorovu tvorbu, dojmy ze čtení Kulhánkovo knih

7.	Použitá literatura a webové stránky

"1997:
Na veletrhu Svět knihy v roce 1997, který proběhl v pražském Veletržním paláci na Výstavišti, získal první díl románu Cesta krve ocenění za nejlepší sci-fi knížku. Druhý díl se později dostal na první místo v žebříčku časopisu Ikare, který srovnává počet prodaných výtisků všech vědeckofantastických knížek v České republice. Reakcí na tento úspěch byl následující rozhovor.
!!(Dovolil jsem si vybrat jen části, které přiblíží autorův charakter, povahu, návyky…)(Dále bych dopředu rád omluvil nespisovnou češtinu. Jejím přepsáním bych narušil věrohodnost autorova projevu.)!!

Ve většině knížek, které jsem kdy četl, se objevuje jedna stránka, na které se čtenář může dozvědět něco o jejím autorovi. Ani v jedné z tvých knih jsem ale nic podobného nenašel. Můžeš teda prozradit něco o sobě?
No co tak o sobě můžu říct. Je mi devětadvacet, jsem svobodnej a mám za sebou průmyslovku. Pocházím z Harrachova, kde jsem žil do svých třiadvaceti let. Od tý doby bydlím v Praze.

Občas se ve svých knihách pouštíš do různých, dost detailních , popisů věcí, se kterýma se normální smrtelník nesetká. Vzpomínám si na jednu pasáž, v níž si hlavní hrdina sám amputuje nohu. Popsal jsi poměrně podrobně anatomii šlach i svalů. To jsi psal tak jak myslíš že to tam vypadá nebo sis hledal někde informace?
Kouknul jsem se do anatomie, své oblíbené knihy a zjistil jsem, jak to tam asi vypadá, ale jestli je to po odborný stránce opravdu dobře, fakt nevím. Shodou okolností mám kamaráda, kterej přišel o nohu, takže vím, jak se tam musí přešít to maso a jaký jsou pocity, takže ty jsou docela autentický. Jinak někdy taky chodím do knihovny, čtu nějaký věci, někdy to jinak nejde, ale teďka konkrétně si nevzpomenu. Furt mi někdo něco vytýká, že je někde něco špatně, zvlášť ohledně zbraní a těhle věcí, ve kterejch já se teda absolutně nevyznám, takže si to vymejšlím. Pořád mě za to někdo proklíná.

Neměl bys chuť napsat někdy filmový scénář?Z toho co jsem četl v tvých knížkách, si myslím, že jestli je někdo schopný tady v Čechách napsat scénář k nějakému “pořádně tvrdému“ filmu, tak jedině ty.
To víš že jo, samozřejmě bych to zkusil. Už jsem se o to začal dokonce zajímat, jak na scénáře. Jak jsem se tak ale bavil s lidma, který do filmu dělaj, tak říkaj, že v Čechách není režisér, kterej by byl schopnej něco takovýho „pořádně tvrdýho“ natočit.

Pojďme se přesunout někam jinam. Při každém rozhovoru pokládám krátké otázky na oblíbené věci v životě a vyžaduji stručné a hlavně co nejrychlejší odpovědi. Ušetřený nebudeš ani ty, tak začneme oblíbeným jídlem?
Čína. Téměř jakákoliv.
Oblíbený nápoj?
Mattonka (Významně ukazuje na láhev před sebou), pivo, víno, whisky a čaj…
Oblíbená barva?
Modrá.
Co oblíbená část roku?
Podzim (ve všech Kulhánkových knihách prší na „kočičí hlavy“.)

S tím možná taky trochu souvisí oblíbené oblečení?
Oblíbený oblečení? To snad ani nemám. Džíny a boty. A košile (úsměv – tak je totiž právě oblečen.)
Co takhle oblíbená lidská vlastnost naopak vlastnost, kterou na lidech nesnášíš?
Nesnáším závist a oblíbená vlastnost… snad všechny ty ostatní, nemám vyhraněnou oblíbenou vlastnost.
Oblíbená osobnost?
Tak to je teďka dost těžký. Třeba v knihách je to Stehen King, ve filmu Quentin Tarantino a o český politice bych se teďka moc nezmiňoval (přesto nutno podotknout, že jsou čeští politici v pěkné společnosti:-)
Jak jsi na tom s jazykama?
Jazyky bohužel, bohužel neumím. Angličtinu na úrovni čtení manuálu k počítači, němčinu jakž takž taky, ale mluvit neumím vůbec.
Následuje obligátní otázka – jaké jsou tvoje záliby, čemu se věnuješ ve volném čase?
Já jsem vášnivý motocyklista, jezdím na motorce.

Teď na tebe mám připravenou otázku, kterou taky dávám každému, ale ty jsi první, koho se bezprostředně dotkne. Poslední dobou se hodně hovoří o násilí, brutalitě a sexu ve filmech, počítačových hrách i knihách, a o tom, jak to člověka dokáže nebo nedokáže ovlivnit směrem k nějakému zkratovému chování. Jak se na to díváš ty?
To co je v knihách a ve hrách a ve filmech je prostě zábava. Reálný násilí je něco úplně jinýho. A domnívám se, že je-li člověk nějak poškozenej, že je schopnej něco takovýho ve skutečnosti udělat, tak ho žádnej film k tomu nedonutí nebo žádnej jinej film mu v tomu nezabrání a je to tak se vším. Reálný násilí je lidská vlastnost. Skvěle to řekl Forman, to asi znáš tu odpověď, že schvalovat vinu na film, když se nějakej otec o svý dítě nestará patnáct let a potom něco udělá… určitě to znáš, je to velká pravda."

Poněkud kompilační práce. Jen mála autorova inovačního přispění.