1.	Podmínky pro sport ve středověku

2.	Nejčastější středověké discipliny

3.	Sportovní vyžití žen

"Podmínky pro sport ve středověku

Sportování ve středověku bylo velice omezováno církví, ta kladla důraz na duši, nikoli na tělo a záměrné zlepšování fyzické kondice tedy bylo považováno u obyčejného lidu za nežádoucí. Člověk by se neměl soustředit na své tělo, to ho odvádí od víry a zavání to nemravností.
Církev dokonce zakazovala i koupele. Lidé byli zvyklí se koupat společně – v řekách, rybnících, s čímž souvisela i dovednost plavání. V letech před rokem 1000 byly na venkově běžné společné sauny – později byly zakázány, protože byly údajně tyto lázně původem epidemie syfilidy (objevovala se i mezi členy církevních řádů). Na venkově se tyto zákazy příliš nedodržovaly, ale ve městech byl patrný dopad špatné hygieny. Lidé používali pudry a voňavky, které je ovšem neuchránily proti nemocem. Důsledkem byly časté morové epidemie. S potlačením hygieny se podařilo hlavně ve městech potlačit i sportování jako takové. Pojem kalokaghatia z antiky se stal minulostí, byl zapomenut.
Přesto všechno si lidé dokázali uchovat staré obyčeje a dokázali je i zdokonalovat. Paradoxem je, že většinu dobových záznamů o tzv. pohanských obyčejích zapsali křesťanští kronikáři, kteří jimi pohrdali,ale zároveň jsou nám jediným zdrojem informací o sportování tehdejšího lidu."