1.1.	Klasifikace vlnění

1.2.	Veličiny zvukového pole

1.3.	Vlnová rovnice pro rychlostní potenciál

1.4.	Zvukové pole rovinných vln

1.5	Zvukové pole kulových vln

2.	Poměrné veličiny v akustice a počítání s nimi

2.1	Hladina intenzity, hladina akustického tlaku

2.2	Zvuková spektra, analýza zvuku

2.3	Sčítání účinků zvukových zdrojů

2.4	Akustický výkon, hladina akustického výkonu

2.5	Šíření zvuku ve volném prostoru a vliv prostředí

3.	Základy fyziologické akustiky

3.1	Akustika slyšitelných zvuků

3.2	Hladina hlasitosti, hlasitost

3.3	Maskování, směšování zvuku

3.4	Účinky zvuku na člověka

4.	Základy akustiky uzavřených prostorů

4.1	Geometrická akustika

4.2	Vlnová metoda

4.3	Statistická metoda. Dozvuk

5.	Měření akustických veličin

5.1.	Měřící přístroje

5.1.1

Zvukoměry

5.1.2

Kmitočtové analyzátory

5.1.3.

Hladinové zapisovače

5.1.4.

Hladinové analyzátory

5.1.5.

Přístroje pro záznam signálu

5.2.	Měřící metody

5.2.1.

Měření akustického tlaku

5.2.2

Měření akustické rychlosti

5.2.3

Měření intenzity zvuku

5.2.4.

Měření akustického výkonu

5.2.5.

Měření akustické impedance

5.2.6.

Měření doby dozvuku

5.2.7

Měření neprůzvučnosti

"5. Měření akustických veličin
5.1. Měřící přístroje
V této kapitole se budeme zabývat přístroji převážně analogovými. U digitálních přístrojů jde o určitý způsob zpracování analogového signálu získaného pomocí akusticko-elektrického nebo mechanicko-elektrického měniče spočívající v jeho vzorkování a kvantování.

5.1.1 Zvukoměry
Zvukoměr patří mezi přístroje nejčastěji používané při akustických měřeních. Jeho význam je o to větší, neboť použitím externích filtrů s ním můžeme provádět analýzu zvuku. Samotné zvukové analyzátory sestávají rovněž z bloků, se kterými se setkáváme u zvukoměru a proto se jimi budeme zabývat podrobněji.
Zvukoměr prošel od svého vzniku dosti složitým vývojem. Pracovník neznalý problematiky by se spokojil s jednoduchým měřícím řetězcem, sestávajícím z mikrofonu, zesilovače a měřícího přístroje. Ovšem už z toho výčtu je zřejmé, že jde o nepřímé měření a proto všechny články tohoto měřícího řetězce musí mít přesně definované vlastnosti. V této nejjednodušší podobě by ale mohl měřit pouze ustálený signál. Pro měření signálu sestávajícího ze dvou sinusových složek už nevyhoví, neboť není schopen stanovit efektivní hodnotu tohoto signálu. Časově proměnné signály rovněž nemůže dobře vyhodnotit vzhledem k setrvačným vlastnostem výstupního měřidla. Zvukoměr potřebuje dále mít možnost změny rozsahu, aby mohl měřit jak nízké, tak vysoké hladiny zvuku. Musí mít možnost zařazení filtrů respektujících kmitočtovou závislost lidského ucha. Dále potřebuje nastavit zesílené při kalibraci a musí být vybaven řadou dalších pomocných obvodů. V konečné fázi se skládá zvukoměr z funkčních bloků znázorněných na obrázku 7. Vstupním článkem zvukoměru je měřicí mikrofon. Druh použitého mikrofonu není rozhodující, zato jsou rozhodující jeho vlastnosti.
Směrová charakteristika by měla být blízká všesměrové, aby údaj byl pokud možno nezávislý na směru dopadajících vln. U zvukoměrů vyšších kvalitativních tříd, ale mnohdy i střední třídy se používá kondenzátorový mikrofon. Ten má vynikající kmitočtovou charakteristiku a široký dynamický rozsah. Jeho nevýhodou je poměrně malá citlivost a snadná poškoditelnost, která ho vylučuje pro použití v těžkých provozních podmínkách. Další jeho nevýhodou je to, že potřebuje polarizační napětí a že má vysokou výstupní impedanci, která nedovoluje
použití prodlužovacího kabelu pro měření ve vzdálenějších a nepřístupných místech. Proto kondenzátorový mikrofon bývá připojen přímo na předzesilovač s katodovým sledovačem mezi nějž a vlastní zvukoměr je možno v tomto případě vložit prodlužovací kabel několik desítek i stovek metrů dlouhý používaný např. při monitorování hluku ve vzdálených nebo nepřístupných místech. Kabel musí být ovšem vícežilový, poněvadž kromě měřeného signálu ve stíněné lince musí zabezpečit pro předzesilovač potřebné napájecí napětí a polarizační napětí pro mikrofon. Přes řadu těchto nevýhod se kondenzátorový mikrofon používá i u běžných zvukoměrů, protože při šetrném zacházení se vyznačuje značnou časovou stálostí citlivosti."

Práce je doprovázena velkým množstvím nákresů, grafů a postupů výpočtů.