1.	Technologické parky

a) Odkud se vzaly TP
b) Co přináší TP
c) TP v EU
d) Druhy parků
e) Strategické cíle
f) Inovační střediska a poradenské agentury
g) Instituce poskytující služby v oblasti výzkumu a vývoje
h) Průmyslově-univerzitní parky

2.

NIP

a) Vymezení inovace
b) Potřeba národní inovační politiky
c) Srovnání inovačních procesů v ČR s EU
d) Proinovační kroky - problémy
e) Věda a výzkum - problémy
f) Spolupráce veřejného a soukromého sektoru
g) Lidské zdroje pro inovace
h) Souhrn NIP

3.	Technologické parky v ČR

a) Společnost vědeckotechnických parků ČR
b) Významné technologické parky ČR
c) Vědecko-technologický park Ostrava
d) Podnikatelské Inovační centrum Ostrava
e) Český technologický park Brno
f) Podnikatelské a Inovační centrum Plzeň
g) Technologické a Inovační centrum ČVUT Praha

4.	Technologické parky v zahraničí

a) Silicon Valley v USA
b) Další TP z celého světa

5.

Závěr

6.	Informační zdroje

"Potřeba národní inovační politiky:
Průvodním jevem globalizace se stávají rostoucí a zostřující se konkurenční tlaky. V podmínkách globalizované ekonomiky se pro ČR ukazují do budoucna již jako naprosto neudržitelné strategie typu „low-cost economy“, využívající jako zdroj konkurenčních výhod především nízké náklady (nízké mzdy, nízký měnový kurz, apod.). Zejména rostoucí konkurence velkých zemí s levnou pracovní silou (Čína, Indie aj.) neumožňuje stavět další vývoj a perspektivy české ekonomiky na těchto dosavadních komparativních výhodách. Do popředí se musí proto stále více jako zdroj výhod dostávat inovační schopnosti podniků, rostoucí kvalita lidských zdrojů, výzkumu a technologií, které jsou považovány za klíč k růstu evropské konkurenceschopnosti.
ČR, pokud jde o tyto zdroje konkurenceschopnosti, se však nachází v současné době pod úrovní evropského průměru. Zvláště zaostává v intenzitě inovačních aktivit na úrovni podniků, v technologickém transferu, ve využití kooperačního potenciálu, v podnikových výdajích na výzkum, vývoj a inovace, v patentové aktivitě, ve spolupráci výzkumu s průmyslem, ve využití rizikového kapitálu, ale i v řadě aspektů rozvoje a využívání lidských zdrojů.
Inovace jsou především záležitostí podniků. Stát může inovačním procesům napomáhat utvářením rámcových podmínek pro podnikání, odstraňováním nejrůznějších překážek institucionálního nebo právního charakteru. Přímé zásahy či opatření ze strany státu jsou přípustné jen v případech, kdy svobodné tržní prostředí nedokáže problémy spontánně řešit"

Seminární práce z předmětu Geografie průmyslu, Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity