1.	Vymezení pojmů

a) pozitivizmus
b) scientismus
c) Věda vs. věda

2.	Revoluce a kontrarevoluční věda

3.	Comtovo pojetí pozitivizmu a sociální fyzika

4.	Hayekova kritika scientismu

5.	Je politologie kontrarevoluční vědou?

6.

Závěr

"Kontrarevoluční věda je reakcí na Francouzskou revoluci. „Snad vůbec poprvé je sama společnost prezentována a studována jako složená z jednotlivců, nikoli z organizovaných společenských těles. Vítězí sociální atomismus bořící tradiční hodnoty. Politická rovnost ‚občanů‘ před zákonem zakotvená v Deklaraci lidských práv však proti všemu očekávání nevede k vytvoření spravedlivější společnosti, ale poslouží naopak k racionálnímu ospravedlnění přirozených nerovností mezi jedinci. Zdůrazňování ‚osobního zájmu‘ je velice často pouhým alibi pro vyjádření toho nejomezenějšího egoismu“ (Cuin – Gresle 2004: 14-15).
Mezi nejvýznamnější kritiky Revoluce patří nejen Edmund Burke (viz Burke 1997), ale také Francouz Louis de Bonald, který je autorem termínu „kontrarevoluce vědy“ (Hayek 1995: 119), a v neposlední řadě též Auguste Comte. Jeho starostí je „péče o to, jak vybřednout z chaosu, do nějž Revoluce trvale uvadla evropské společnosti […] Comte považuje za nezbytné, aby se z vědy stala opravdová duchovní síla a vědci se změnili v jakési kněze usilující o obnovení společenské solidarity“ (Cuin – Gresle 2004: 22).
V tomto směru mu byl vzorem jeho učitel, francouzský hrabě Saint-Simon, který se domníval, že „předrevoluční režim není možné obnovit a že je zapotřebí pracovat na výstavbě společnosti nové. […] Přichází s na svou dobu odvážnou myšlenkou, že pravou revoluci je teprve třeba provést a že se 19. století dočká proměn ještě radikálnějších, než jsou ty, k nimž už došlo. […] Zmizet budou muset především staré věrouky – ty nahradí pozitivní systém založený na rozvoji věd o životě“ (ibid.: 18, srov. též Hayek 1995: 115-140).
Podle Hayeka „je to začátek jak moderního pozitivismu, tak moderního socialismu, které tím vznikly jako jednoznačně reakční a autoritářská hnutí“ (Hayek 1995: 119)."