1.

Úvod

2.	Od jaké úrovně a míry ovlivňování okolního prostředí, tedy přírody, by se dalo hovořit o působení vědy.

3.	Fáze čtení

a) 1. čtení
b) 2. čtení
c) 3. čtení

4.

Závěr

" Tzv. druhé čtení , je vysoce selektivní a je určeno geonomem spíše jako pomocné bez toho, aby se ukládalo do genetické paměti organismu. Toto čtení, které je u mnohobuněčných organismů označováno za smyslově neuronální a které je asi o 3 miliardy let mladší než předchozí první čtení, pravděpodobně už u bezobratlých živočichů upravuje jejich vrozený vnitřní obraz vnějšího světa. V podstatě se dá toto čtení shrnout jako schopnost různých druhů živočichů jiným způsobem vnímat , chápat a uvědomovat si vnitřní svět. Toto čtení je také hlavně zaměřeno ve prospěch přežití a reprodukci příslušného živočišného druhu. Při využívání tohoto typu čtení však stále nemůžeme hovořit o případném využití ke vzniku vědy.
Z hlediska vzniku a rozvoje vědy nás zajímá tzv. třetí čtení, které nás určitým způsobem odlišuje od ostatních živých organismů v přírodě. Toto čtení je podobné jako předchozí druhé čtení založené na bázi selekce, jeho charakter se však postupně formuje jako stále více nebiologický, zaměření více na poznání. Zde vstupuje na scénu rozvinutá lidská centrální nervová soustava, která je schopná zpracovat množství příchozích informací. Také zde vstupuje do procesu čtení a následného ukládání informací člověkem vytvoření etnický jazyk, který umožňuje uchopit vnímané pojmy a určitým způsobem je interpretovat. V této fázi se již dá hovořit o základních předpokladech na , kterých bylo možné rozvinout i případné vědní obory. Třetí a dá se říci unikátní čtení nás v současné době vyčleňuje z ostatních živých organismů přírody, které vznikli evolucí. Dovolím si předpokládat, že pokud budou po lidském druhu nějaké další formy života ještě více rozvinutější, mohlo by se poté hovořit také o dalším druhu čtení a zpracování informací."

Práce potřebuje kontrolu.