1.	První pozorování buněčné stavby rostlin (R. Hooke)

2.	Buněčná stěna

2.1	Struktura primární a sekundární buněčné stěny

3.	Plazmodezmy

4.

Vakuoly

5.

Tonoplasy

6.

Antokyany

7.

Plastidy

8.	Chloroplasty

9.	Chromoplasty

10.	Leukoplasty

11.	Dělení buněk

11.1.

Karyokineze - mitóza

11.1.1

Profáze

11.1.2

Metafáze

11.1.3

Anafáze

11.1.4

Telofáze

11.2	Cytokineze - meióza

12	Fotosyntéza - průběh

“ Vakuoly představují drobné či větší útvary , ohraničené polopropustnou membránou zvanou tonoplast .V buňkách dělivých pletiv bývá několik drobných vakuol , které s vývojem buněk postupně splývají , takže v dospělých buňkách se zpravidla nachází jen jediná centrální vakuola , zaujímající až 90% objemu buňky . Vakuoly vyplňuje buněčná šťáva , tj.vodný roztok různých organických i anorganických látek . Ze zásobních látek jsou zde obsaženy zejména cukry a bílkoviny , dále mnohé meziprodukty látkové výměny(aminokyseliny,organické kyseliny aj.),z druhotných produktů látkového metabolismu např.alkaloidy , třísloviny , barviva atd.
V některých případech je koncentrace těchto látek ve vakuole dostatečně vysoká a tvoří se krystaly. Například přebytky jedovaté kyseliny šťavelové reagují s ionty vápníku na neškodný šťavelan vápenatý .
Pestrost a krása světa rostlin je do značné míry podmíněna přítomností širokého spektra různých barviv . Lze je rozdělit na barviva rozpustná ve vodě (hydrochromy) a barviva rozpustná v tucích a jejích rozpouštědlech (lipochromy).Hydrochromy se vyskytují v buněčné šťávě vakuol (antokyany) , lipochromy , jsou obsaženy v plastidech (chlorofyly , karoteny , xantofyly ) .
Antokyany mají značné rozšíření v přírodě . Zbarvují např. modře květy pomněnek,červené květy máků či růží , dále jsou obsaženy v mnohých plodech (ptačí zob,černý rybíz aj.),v listech(červené zelí)apod.Podle reakce buněčné šťávy vakuol,tj.její kyselosti či zásaditosti , se mění barva antokyanů;kyselé roztoky antokyanů bývají červené , neutrální fialové a zásadité modré .
Plastidy jsou charakteristické organely eukaryotických rostlinných buněk .Jejich přítomnost podmiňuje autotrofní způsob výživy , jsou místem fotosyntézy . Na povrchu jsou kryty dvojitou membránou . Vznikají dělením již existujících plastidů .
Chloroplasty jsou zelené fotosynteticky aktivní plastidy , vyskytující se v zelených částech rostlin . U vyšších rostlin mívají nejčastěji čočkovitý tvar o šířce 2 až 5 m . V každé buňce jich bývá obvykle několik desítek . Povrch chloroplastů kryje dvojitá membrána , jejíž vnitřní část vytváří systém plochých váčků , thylakoidů . V nich jsou umístěna fotosyntetická barviva , umožňující zachycení a přeměnu sluneční energie na energii chemických vazeb . Hlavním fotosyntetickým barvivem je chlorofyl , který existuje v několika typech(a,b,c,d).Při stárnutí listů , stonků či plodů ztrácejí chloroplasty vlivem rozkladu chlorofylu zelenou barvu a mění se na chromoplasty . Tento proces je nápadný např.při dozrávání šípků nebo plodů rajčat .
Chromoplasty představují fotosynteticky neaktivní plastidy žluté , oranžové či červené barvy , což je podmíněno přítomností specifických barviv – červených až žlutých karotenů a žlutých xantofylů . Chromoplasty se vyskytují ve zralých plodech , květech ,barevně se uplatňují v podzimním listí , někdy jsou obsaženy i v kořenech(např. u mrkve).Chromoplasty v řadě případů , díky nápadnému zbarvení rostlinných částí , napomáhají při opylování květů či rozšiřování plodů prostřednictvím živočichů ."

Práce obsahuje schéma.
Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta.